Socialistický přežitek v podobě zaručené mzdy zůstane. A ještě se navýší

I když se vláda Andreje Babiše stále nedohodla na navýšení minimální mzdy, už nyní je jasné, že poroste i mzda zaručená. Ta z České republiky tvoří unikát, protože tím fakticky dochází ke kategorizaci osmi podob minimální mzdy. Podle odborníků je dělení práce na třídy ve 21. století k smíchu, přesto institut zaručené mzdy minimálně na příští rok zůstane. Ministerstvo financí totiž pro Echo24 uvedlo, že by bylo pro jeho zrušení, přesto by první krok muselo udělat ministerstvo práce ministryně Jany Maláčové. A ta si tuto mzdu spolu s odbory chválí.

Babišův kabinet se sice na definitivní podobě minimální mzdy nedohodl. Ministerstvo práce ale přichystalo hned čtyři varianty, o kolik by se nejmenší mzda mohla na příští rok navýšit. V současné době činí 14 600 korun a v návrzích se počítá s navýšením o 400, 900, 1400 nebo 1800 korun. Přitom zaměstnavatelé další přidávání odmítají kvůli současné koronavirové krizi, kdy mnoho podniků pouze přežívá a v dalším roce bude muset vydávat o to více na mzdy pracovníků. S variantou 400 korun souhlasí vládní činitelé z hnutí ANO, s 900 korunami ministerstvo práce a s 1400 odbory. To by ale bylo vyšší přidání než v loňské nekrizové době.

V letošním roce se minimální mzda už navyšovala, a to o 1250 korun. Spolu s ní se ale navyšuje i zaručená mzda, která je rozdělena do stupňů podle odbornosti, náročnosti práce a její odpovědnosti. Spolu s minimální mzdou tak dochází, že máme osm stupňů nejnižších možných mezd stanovených státem na jednotlivá povolání. Na příští rok by se zaručená mzda mohla pohybovat od 15 do 30 tisíc korun při navýšení o 400 korun mzdy minimální. Při navýšení o 900 korun minimální mzdy by se pak zaručená pohybovala mezi 15 500 až 31 000 tisíci korunami a při variantě přidání o 1800 korun minimální mzdy by došlo k růstu zaručené mezi 16 400 až 32 800 korun.

Samotnou existenci zaručené mzdy kritizuje například analytik společnosti Natland Petr Bartoň. „To, že v Česku nemáme jednu minimální mzdu, ale více než můžeme na prstech spočítat, je skutečný socialistický přežitek. Představa, že lze práci v 21. století rozdělit do různých mzdových tříd podle vzdělání a oboru, a v každé třídě předepsat, kolik si musí člověk alespoň vydělat v tzv. „zaručené mzdě“, je skutečně k smíchu. Takhle nemůže fungovat pracovní trh v zemi pro budoucnost, jak zní vládní strategie. Pokud si stát netroufne tento nestandardní přežitek zrušit, stačí jej nezvyšovat. Během pěti let vzrostou mzdy tak, že tabulkami zaručená mzda připadne automaticky všem,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Dominika Stroukala je institut zaručené mzdy zralý na zrušení, protože je zbytečný. „Stát si arbitrárně rozdělil zdaleka neúplný seznam profesí do osmi skupin a snaží se naplánovat ceny. Pokud se například u biomedicínských inženýrů rozhodnul, že by měla být mzda nejméně 21 900 korun, potom můžeme jen doufat, že číslo stát podcenil a nikoho taková regulace vlastně ani nemusí zajímat. A to je důvod pro zrušení. Pokud by byla poptávka po biomedicínských inženýrech malá a tržní mzda výrazně nižší než zaručená, budou mít tito lidé problém najít práci. Což je také důvod pro zrušení,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Pro její konec se stabilně snaží zaměstnavatelé, například v čele s Hospodářskou komorou. Ta již několikrát navrhovala, aby se zaručená mzda zrušila a po vzoru některých evropských států měla Česká republika jen jednu.

Její zrušení se ale zatím neplánuje. Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou už dalo několikrát najevo, že by s jejím koncem nemělo problém. Naposledy to šéfka státní kasy prohlásila na Českém exportním fóru, které se konalo na konci července „Minimální mzdu pobírá asi 150 000 lidí, to není problém. Problémem je zaručená mzda, máme tedy osm minimálních mezd,“ řekla. Podle ní ale není vůle k jejímu zrušení, protože se proti vždy postaví odbory a také sociální demokracie.

Právě šéfka ministerstva práce Jana Maláčová zaručenou mzdu hájí. „Prodavačka si má vydělat minimálně 17 800 korun, zdravotní sestra – a to je dnes vysokoškolačka – 21 700 korun. Připadá vám to jako nějaká šílená suma, která přivede zaměstnavatele na pokraj krachu? A přesto podle některých koumesů není důvod, abychom v Česku měli zaručenou mzdu. Prý stačí jedna “ochrana zaměstnance”, jeden institut, a to mzda minimální. Tady se ale musím zaručené mzdy zastat. Člověk, který má určité vzdělání a zkušenosti a dělá náročnou práci, by měl brát víc než minimální mzdu, dnes 14 600 korun. A zaručená mzda také není žádná vata,“ uvedla Maláčová v pátek na svém Facebooku.

Ministerstvo financí na dotaz Echo24 uvedlo, že jejich resort nepodá návrh, aby k zániku tohoto institutu došlo. „Jedná se o značně ojedinělý koncept, který je dlouhodobě terčem kritiky zaměstnavatelů napříč českou ekonomikou. Problém u zaručených mezd spočívá v tom, že systém 8 pásem (a tedy 8 rozdílných minimálních mezd) významně zkresluje výši zákonné regulace a komplikuje mezinárodní srovnání. Nejvyšší 4 pásma jsou navíc vzhledem k výčtu profesí zcela nevypovídající, neboť všichni takto odměňovaní zaměstnanci ve skutečnosti pobírají i násobně vyšší výdělky,“ řekl pro Echo24 Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva.

Podle něj finance opakovaně vyzývají jak ministerstvo práce, tak ministerstvo průmyslu, aby se provedlo šetření počtu osob, které pobírají zaručenou mzdu. „Pouze na základě aktuálních statistik lze přesněji odhadnout dopady regulace minimálního výdělku se všemi relevantními důsledky. Případný návrh na zrušení zaručené mzdy by nicméně muselo vládě předložit ministerstvo práce, které je k tomu gesčně příslušné,“ dodal Weiss.