Týdeník Echo: Zátopkovy zatáčky, digitální špehování a otazníky nad Afghánistánem

Tvář Emila Zátopka, ovšem ne skutečného, nýbrž filmového, ohlašuje na obálce nového čísla Týdeníku Echo článek Tomáše Čechtického o slavném českém běžci, jehož jméno se stalo synonymem pro úžasné sportovní výkony, ale bohužel i ne právě pevné postoje. Emil Zátopek nemá žádné kulaté výročí, sto let pod jeho narození uplyne až příští rok v září, avšak v kinech poběží nový český film, jehož název tvoří atletovo příjmení.

V novém čísle Týdeníku Echo najdete také rozhovor s maďarskou ministryní spravedlnosti Judit Vargovou, který se měl původně týkat hlavně nových pravidel v sexuální výchově. Maďarská vládní strana Fidesz však zakázala propagaci homosexuality a transgenderu jak ve školách, tak ve vysílání přístupném dětem a mládeži. Mezitím se vztahy mezi Budapeští a Evropskou komisí vyhrotily natolik, že i rozhovor musel být rozšířen a jeho tématem se stal tento konflikt v celé své kráse.

Může si být jist třeba i francouzský prezident, že jeho mobilní telefon není odposloucháván? Je digitální špionáž tak snadná a obrana proti ní tak těžká? Tyto a další otázky si klade Marian Kechlibar v článku vzniklém po propuknutí aféry Pegasus. A k čemu byla americká (ale i naše) vojenská přítomnost v Afghánistánu? Ondřej Šmigol pozval do Salonu Echa dva odborníky s rozdílnými pohledy na věc. Vznikla plodná debata, jejíž záznam přinášíme. Rozhovor s maďarskou ministryní spravedlnosti Judit Vargovou vedl v Budapešti Daniel Kaiser. O tom, jak na nás ekonomicky dopadne unijní Green New Deal, uvažuje Martin Weiss. O dojmy z norského rybolovu (a z filmu o něm) se dělí Jiří Peňás. A to pořád není všechno.

„V lednu 1969 se upálil Jan Palach a člen ÚV KSČ Vilém Nový vypustil hoax, že o sebevraždu nešlo, k činu ho prý přiměla pětice zlosynů. Podstrčili mu tekutinu, která údajně svítí, leč nehřeje, jenže kanystr obsahoval benzin. Těmi padouchy měli být student Holeček, spisovatel Kohout, šachista Pachman, publicista Škutina a – Zátopek. Jmenovaní Nového zažalovali, jenže v dubnu padl Dubček, nastoupil Husák a Zátopka vyhodili v září ze strany a v říjnu z armády. Tak se stalo, že otočil na čtyráku a u soudu v červenci 1970 prohlásil, že se nechal ostatními ukecat (ti nevěřili vlastním uším), poprosil Nového o prominutí, přešel síň a podal mu ruku,“ píše o Zátopkovi Tomáš Čechtický.

„Práce špionů je výrazně usnadněna tím, že téměř všichni u sebe máme téměř dokonalé špehovací zařízení – chytrý telefon. Ten je vybaven mikrofonem, kamerou, SD kartou pro ukládání nasbíraných dat a GPS modulem pro co nejpřesnější určení aktuální polohy. Dokáže se připojit k mobilní síti nebo k wi-fi, takže přenos nasbíraných dat k útočníkovi je také zajištěn. Jediné, co zbývá, je nějak jej zvenčí ovládnout. Naneštěstí jsou softwarové systémy, které na smartphonech běží, natolik složité, že jejich dokonalé zabezpečení je něčím jako kvadratura kruhu. Moderní počítačový svět, do kterého chytré telefony patří, si s sebou táhne dědictví 70. let, kdy tehdejší programovací jazyky učinily řadu bezpečnostních kompromisů v zájmu rychlosti,“ vysvětluje Marian Kechlibar.

„Rusko a Čína mají s Tálibánem svoje neformální, v podstatě i formální dohody. Číňani jsou neuvěřitelní pragmatici. Řeknu jeden příklad. V Lógaru jsou údajně jedny z největších nalezišť mědi na světě. Ty se samozřejmě v současnosti nedají prakticky využít, protože tam není železnice, elektřina. Takže Čína podplatila afghánskou vládu, aby získala koncesi. Pak podplatila afghánskou policii, aby tam poslala celou jednu brigádu, aby to hlídala. To bylo víc než v celém zbytku Lógaru. A zároveň podplatili Tálibán, aby na ně neútočil. Takže oni jsou schopni takto naprosto brutálně pragmaticky fungovat. Američané tuto schopnost už dávno ztratili," říká v debatě o Afghánistánu Matyáš Zrno.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.