Jeden z gripenů nasazených v Pobaltí zůstal v Litvě. Má závadu

Jeden z pěti českých gripenů vracejících se dnes z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se letoun vrátí, se nyní zjišťuje, řekl novinářům velitel čáslavské základny Petr Tománek.

„Odstartoval z Ämari, přistál v Šiauliai, kde bylo plánováno doplnění paliva. Bohužel je tam technická závada. Teď řešíme, jak vážná ta závada je,“ uvedl Tománek.

Na letišti v Čáslavi dnes odpoledne přistály tři stíhačky, čtvrtá má přiletět v podvečer, protože se účastnila slavnostního ceremoniálu po ukončení mise v Ämari.

Kdy se vrátí pátý stroj z Litvy, není zatím jasné. Určitou dobu potrvá stažení a analýza dat. „My jsme na tohle zvyklí, máme své procedury a máme i domluvenou možnost, že by ten letoun zůstal na letišti Šiauliai a připravila by se technická pomoc,“ dodal velitel. Stíhačka podle něj nepřistávala nouzově, šlo o standardní přelet na letiště a závada se objevila při doplnění paliva.

Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působili na základně Ämari od začátku září. Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem střežili v rámci aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany.

Do Česka se dnes mají vracet gripeny a první část personálu. Druhá polovina jednotky přiletí za týden. České vojáky vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16. Pro české letectvo byla estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí třikrát čeští stíhači působili na Islandu.

Čtěte také: Na vojnu se povinně rukovalo 140 let. Pak ji v Česku nahradili profesionální vojáci