Soužití Turecka a NATO je dlouhodobě neudržitelné, říká stratég Erdoganova Turecka
TURECKÉ AMBICE
Turecko musí reagovat na globální politické změny a hledat nové spojence, například Rusko. V rozhovoru s italským serverem InsideOver to říká kontradmirál Cemem Gürdeniz, stratég současné expanze Erdoganova Turecka, která má revidovat postavení země dané výsledky první světové války a definovat jeho novou roli na měnící se geopolitické šachovnici. Gürdeniz, autor doktríny nazvané Mavi Vatan (Modrá vlast) nevěří, že bude příliš dlouho možná koexistence Turecka se Severoatlantickou aliancí.
Vztahy mezi NATO a Tureckem již nebudou tak silné jako dříve, protože EU a NATO jednají odlišně od tureckých národních zájmů, říká kontradmirál a připomíná, že Američané a některé členské státy NATO se spojily s kurdskými organizacemi jako PKK a YPG bojující za nezávislý Kurdistán, který stojí proti tureckým zájmům.
„NATO je v současné době v krizi kvůli tomu, co se děje ve východním Středomoří, a já nevěřím, že turecká strategie může příliš dlouho koexistovat s Atlantickou aliancí,“ uvedl Gürdeniz, podle kterého se musí zrodit nová aliance. „Musíme uzavřít nové dohody a hledat nové spojence, například Rusko, které je obléháno a se kterým uzavíráme dohody v Sýrii a Libyi. Rovněž bychom mohli uznat svrchovanost nad Abcházií, pokud Moskva uzná svrchovanost severního Kypru,“ nastiňuje budoucí vývoj tvůrce nové turecké strategie.
Středomoří přechází z pax americana na pax sinica. „Je to velmi dlouhý proces, ale je jasné, že pax americana, který přišel po pax britannica, nepřijme nevyhnutelnou změnu bez konfrontace. Doufám, že tato změna skončí bez krveprolití,“ dodal.
Nyní již penzionovaný turecký kontradmirál Gürdeniz je tvůrce nové strategie současného Turecka Mavi Vatan (Modrá vlast), která má z Turecka, sto let lokální kontinentální mocnosti, učit námořní mocnost. A tím obhajovat turecké zájmy v širší oblasti a v měnícím se světě, čínském světě pax sinica.
Podle Gürdenize je současný problém s Evropskou unií a Spojenými státy problémem vnímání. Po celá staletí bylo Turecko považováno za kontinentální mocnost. Strategií Mavi Vatan se toto vnímání mění. Hlavním problémem prozatím pro Turecko je tzv. mapa ze Sevilly. Jedná se o mapu evropské námořní jurisdikce, kterou se Ankara cítí nespravedlivě omezena nebo dokonce uvězněna ve východním Středomoří.
„Pokud jsme připraveni o stovky tisíc kilometrů čtverečních svrchovaných vod - podle této mapy - s hranicemi, které Turecko uškrtí a vyloučí z moře, je to problém. Atlantický systém zavádí systém, který nutí Turecko zůstat v Anatolii. Tato mapa brání Turecku dosáhnout oceánů. Je záměrně navržen tak, aby vyřadil Turecko z jeho středomořské role a z geopolitiky Středomoří. Je nemožné, aby Turecko přijalo druhou verzi Smlouvy ze Sévres, (smlouva, které po 1. sv. válce rozbila Osmanskou říši a Turecko omezila v podstatě jen na území dnešního státu, pro odpor ale nevstoupila v platnost a v roce 1923 ji nahradila Smlouva z Lausanne),“ vysvětluje postoj Erdoganův stratég.
"Rozpor mezi Řeckem a Tureckem není ani politický, ani právní: je geopolitický,“ prohlašuje Gürdeniz. Řecko podle něj vystupuje jako „žalobce“ euroatlantického systému, což Turecko považuje za nerespektování mezinárodního systému a mořského práva. Mapa ze Sevilly dává Řecku celý kontinentální šelf Egejského moře i s ohledem na ostrov Kastellorizo (řecký ostrov ve středu současné eskalační linie, jen 2 km od pobřeží Turecka).
Kontradmirál si ale nemyslí, že dojde k ozbrojeným střetům, protože „pokud by Řecko, ať už s partnery EU a NATO nebo bez nich, zaútočilo na Turecko, znamenalo by to konec Atlantické aliance." A bez Turecka by došlo ke urychlení nového světového řádu, ve kterém by se Ankara posunovala na východ. "Myslím, že svět by měl přesvědčit Řeky, aby se vzdali svých nepřijatelných, nereálných a iracionálních tvrzení, jak v Egejském moři, tak ve zbytku Středomoří,“ řekl dále Gürdeniz.
Jsem kemalista, tvrdí o sobě kontradmirál, podle kterého jsou strategii Mavi Vatan naprosto cizí neoosmanské postoje, rozpínavost a islamismus. Je to obranná doktrína proti požadavkům EU a USA na základě mapy ze Sevilly a z vnitrotureckého hlediska není spjatá s žádnou tamní politickou stranou.
„Turecko není ve Středomoří samo,“ upozorňuje Gurdeniz. „Turecko také představuje turecký svět: představuje národy od Kazachstánu po Balkán, které nemají žádné pobřeží. Turecká republika je jedinou zemí pro tento svět coby námořní velmoc a umožňuje těmto národům spojení s mořem a jinými částmi světa. Musíme myslet na všechny tyto národy a státy. Existuje oblast zájmu, spolupráce a koordinace, která sahá až k Perskému zálivu, Adenu a celým Středomořím až k oceánům,“ říká.
Turecké námořnictvo se podle něj musí rozrůstat, což je přirozená reakce na růst regionální moci, dosažení bodu obratu. „Sousedé jako Řecko a Kypr se snaží zbavit Turecko svrchovanosti a námořních práv. Svět se mění, existují nové póly a my směřujeme k multipolaritě. Čína a Rusko mění unipolární svět založený na pax americana,“ dodává.
Cemem Gürdeniz, dnes již 62letý penzionovaný kontradmirál, autor řady odborných publikací, je absolvent turecké námořní akademie. Následně sloužil u námořnictva. V 80.letech studoval na námořní postgraduální akademii v USA a poté znovu sloužil na různých válečných lodích. V 90. letech působil ve strukturách NATO v Bruselu, kde také studoval mezinárodní politiku na tamní Svobodné univerzitě. Koncem 90.let se dostal do velení tureckého námořnictva. Termín Modrá vlast poprvé použil na konferenci v roce 2006. V dalších letech pak vytvořil strategii, která má revidovat Lausannskou smlouvu a učinit z Turecka námořní mocnost, aby mohlo opět naplnit své mocenské ambice. Po jeho odchodu do penze doktrínu dopracoval současný velitel tureckého námořnictva kontradrmirál Cihat Yaycı.