„Nový čínský diktát.“ Na nový zákon o ochraně bezpečnosti v Hongkongu se valí ostrá kritika
NÁVRH ZÁKONA
Čína odhalila další podrobnosti navrhovaného zákona o bezpečnosti, který by mohl podle expertů znamenat značné oslabení hongkongské autonomie. Kritici zákon považují za další krok k omezení svobod Hongkongu, jejž Čína spravuje v modelu jedna země, dva systémy. Návrh ostře odsoudil například americký prezident Donald Trump, který Číně pohrozil „tvrdou reakcí“, nově poslední britský guvernér Hongkongu Christopher Patten, podle kterého by měl Západ přestat Pekingu podlézat.
Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Při představování dalších detailů mluvil člen čínského parlamentu Wang Chen přímo o určitých událostech spojených s měsíce trvajícími demonstracemi proti Číně v minulém roce, píše Deutsche Welle. Kontroverzní je také část návrhu, podle níž by, kdykoliv to bude potřeba, bezpečnostní orgány centrální vlády mohly ustanovit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost. Dále návrh uvádí, že by měla být zachována "svrchovaná soudní pravomoc" centrální čínské vlády a "vysoká autonomie" Hongkongu.
Podle hongkongského zákonodárce Alvina Yeunga je navrhovaný zákon důkazem, že Peking autonomie Hongkongu nezajímá. „Je zvláštní ustavovat úřady bezpečnostních orgánů přímo pro Hongkong,“ řekl zákonodárce pro Deutsche Welle. „Jestli je to způsobem, kterým chce Peking řešit problémy vycházející z protestů proti zákonu o vydávání, nemyslím si, že je tím vyřeší. Pro fungování rámce ,jedna země, dva systémy‘ to bude znamenat naopak více problémů,“ dodal. „Peking se snaží umlčet pomocí strachu a síly kritické hlasy z Hongkongu," napsal na twitteru jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong.
Kritika přichází z USA i Evropy
"Čína občany Hongkongu zradila," citoval list The Times Christophera Pattena, který byl posledním britským guvernérem Hongkongu do roku 1997, kdy Británie toto území předala Číně. Británie má podle něj "morální, ekonomickou a právní" povinnost se za Hongkong postavit. Podle muže, jemuž je 76 let a který byl svědkem ukončení více než 150leté britské správy nad Hongkongem, je připravovaný zákon o bezpečnosti porušením britsko-čínské deklarace z roku 1984. „To, čeho jsme svědky, je nový čínský diktát. Britská vláda by měla dát jasně najevo, že jde o naprosté zničení společné (britsko-čínské) deklarace," sdělil Patten.
Proti záměru Číny se vyslovily USA, Kanada i Evropská unie, podle USA je to umíráček pro autonomii Hongkongu. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona řekl, že Londýn očekává, že Peking bude respektovat práva a svobody Hongkongu. Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud Peking od záměru prosadit bezpečnostní zákon neupustí, reakce Washingtonu bude "velmi důrazná".
Evropská unie v deklaraci přijaté všemi 27 členskými státy Čínu vyzvala, aby respektovala autonomii. "Evropská unie má silný zájem na tom, aby se stabilita a prosperita Hongkongu odvíjela od principu jedna země, dva systémy," uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová řekla, že její vláda hodlá s Čínou spolupracovat na zajištění národní bezpečnosti. Podle ní připravovaný zákon právo, svobodu a právní nezávislost Hongkongu neovlivní.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je provincie spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
