Do dozorčí rady ČEZ míří jen dva noví lidé: Lubomír Lízal a Karel Tyll
změny ve firmě čez
NOVÉ
1
Dozorčí rada polostátní firmy ČEZ se patrně rozšíří jen o Lubomíra Lízala a Karla Tylla. Noví členové rady by měli být jmenováni na valné hromadě společnosti, vyplývá to ze zápisu zasedání vládního výboru pro personální nominace. K transformaci společnosti se dnes vyjádřil její generální ředitel Daniel Beneš. Dělit na části se podle něho podnik nebude, o konkrétní podobě transformace podle svých slov s politiky zatím nejednal.
Výbor o kandidátech na členy jednal 15. června. Podle Michaely Tesařové z tiskového oddělení resortu ministerstvo představilo minulý týden tyto nominanty vládnímu výboru pro personální nominace. Schválil celkem tři kandidáty, kromě bývalého člena bankovní rady ČNB Lízala a šéfa sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Tylla také Zdeňka Černého, který v dozorčí radě již působil, bylo proto schváleno prodloužení jeho mandátu.
O obsazení dozorčí rady společnosti se v posledních týdnech mluvilo i v souvislosti s aktuálním vyjednáváním o vládě, o místa v dozorčích radách projevili zájem také komunisté. Ti vyjednávají s Andrejem Babišem o podpoře jeho nově vznikající vlády, součástí jednání měly být i debaty o obsazení důležitých postů ve státních firmách. Zájem KSČM o zastoupení v dozorčí radě ČEZ dříve vyjádřil místopředseda strany Jiří Dolejš.
Komunisté však v dozorčí radě s největší pravděpodobností nezasednou. Jmenování nových členů dozorčí rady má proběhnout v pátek, není proto pravděpodobné, že by do té doby došlo k nominaci dalších nových členů.
Beneš chce jednat s politiky o transformaci podniku
K jednání o chystané transformaci podniku má podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše následovat. Dělení na několik společností však generální ředitel odmítá. „My s panem prezidentem nejsme v rozporu, nechceme rozsekat ČEZ,“ uvedl Beneš. Podle něj je nicméně byznys ohledně obnovitelných zdrojů a klasické energetiky rozdílný, proto oba vyžadují rozdílný přístup a zároveň je potřeba je držet v jedné silné firmě ČEZ. „Já bych to všechno nechal dohromady, ale respektuji stanovisko generálního ředitele. Chápu, že to, co tam vadí, jsou minoritní akcionáři,“ uvedl Zeman. V pátek se uskuteční valná hromada energetické společnosti.
Prezident v Ledvicích také zopakoval, že je přívržencem uhelné a jaderné energetiky a odpůrcem obnovitelných zdrojů, protože jsou podle něj nestabilní a vyžadují velké dotace ze státního rozpočtu. Řekl, že by uvítal dva nové bloky v Temelíně a jeden v Dukovanech.
Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že navrhuje v protinávrhu valné hromadě ČEZ výplatu dividendy z loňského zisku firmy 33 korun na akcii před zdaněním, tedy ve stejné výši jako ve svém návrhu předkládá představenstvo ČEZ. Na rozdíl od vedení firmy však resort nepočítá s výplatou odměn představenstvu a dozorčí radě společnosti.
Podle návrhu představenstva mělo být mezi členy vedení ČEZ rozděleno z loňského zisku 21 milionů korun. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že návrh nepodpoří. Tantiémy vedení ČEZ nebyly vyplaceny ani v předcházejících třech letech. V letech 2015 a 2016 schválili akcionáři protinávrhy ministerstva financí, které byly podobné tomu letošnímu. Loni si vedení ČEZ poprvé po 16 letech odměny vůbec nenavrhlo.
Pokud bude schválena dividenda 33 korun na akcii, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 17,8 miliardy korun. Stát jako majoritní vlastník by tak získal z dividend téměř 13 miliard korun. V loňském roce akcionáři firmy výplatu dividendy za rok 2016 ve výši 33 korun na akcii před zdaněním schválili. Po čtyři roky předtím vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii.
ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy.
