Učitelé a žáci jako „pokusní králíci“. Vláda otevírá školy v situaci, kdy je předtím zavírala

Zatímco v říjnu došlo k plošnému uzavření všech škol s výjimkou mateřských, nový protiepidemický systém (PES) počítá s tím, že nejmenší děti či žáci speciálních škol budou mít prezenční výuku i v tom nejhorším stupni rizika. Na vládu se přitom snáší kritika za to, že stále nevysvětlila, podle čeho se v případě škol rozhoduje.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) rozhodl o uzavření škol v polovině října s odkazem na narůstající počet nakažených ve školách, rodinách i možným výhledem dalšího vývoje epidemie. Sám jeho nástupce Jan Blatný (za ANO) však jeho rozhodnutí zpochybnil. Podle ministra Blatného nebylo uzavření všech škol nutné. „Zůstávají otázky, na základě čeho byly školy předtím zavřené,“ řekla deníku Echo24 ekonomka Danuše Nerudová.

Za špatnou komunikaci i vysvětlování kolem zavírání škol se na vládu snáší kritika i od pedagogů či jejich zástupců. Pedagogové sdružení ve spolku Učitelská platforma požadují zveřejnění informací o šíření nákazy mezi žáky a pracovníky škol. Vedle konkrétních čísel a plánu znovuotevření škol je podle nich nutné objasnit i způsoby šíření viru ve školách. Podle předsedy Pedagogické komory Radka Sárköziho vláda působí, jako by rozhodovala metodou „pokus omyl“. „Dělá z učitelů a žáků pokusné králíky,“ řekl deníku Echo24 předseda Pedagogické komory Radek Sárközi s tím, že vláda bez vysvětlení školy otevírá v době, kdy jsou denní růsty počtu nakažených stejné jako v polovině října, kdy je naopak zavřela.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl, že pokud by v říjnu rozhodoval on, všechny školy by neuzavřel. „Na základě informací, které máme, je zátěž v populaci dětí ve věku šest až osm let ne tak závažná, aby to vedlo k nutnosti uzavření škol,“ řekl ministr v České televizi. V odborné literatuře se podle něho objevují práce, které to potvrzují i vyvracejí. Česko se chce podle něj však inspirovat spíš v sousedních zemích, kde školy zůstaly otevřené. K uzavření škol včetně základních dojde nově v příštím týdnu v Rakousku, jak oznámil v sobotu kancléř Sebastian Kurz.

O tom, že by měla vláda ukázat data, na základě kterých se nyní rozhodla školy otevřít, mluvil v České televizi například i odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek. Na potřebu otevřenosti a sdílení dat s veřejností dlouhodobě upozorňuje i iniciativa KoroNERV-20, jejíž členkou je i ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Děti z prvních a druhých tříd základních škol a všech ročníků škol speciálních se mají vrátit do škol ve středu 18. listopadu. Kromě toho budou dál fungovat mateřské školy. Další otevírání základních škol má umožnit v pátek zveřejněný protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví, takzvaný PES. Pokud se situace v ČR do příští středy nezhorší, Blatný navrhne zmírnění opatření podle čtvrtého, méně přísného pásma rizika. Ten počítá s návratem všech žáků prvního stupně do škol a se střídavou distanční a prezenční výukou žáků druhého stupně.

V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ČT ministr Blatný řekl, že není pro plošné testování malých dětí, ale u pedagogů jej vláda zvažuje.

Bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula (za ANO) v nedělním pořadu Partie v televizi Prima řekl, že by s částečným otevřením škol počkal ještě týden. Doprovodil by jej testováním žáků i učitelů. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by se měli děti i pedagogové testovat každé pondělí pomocí antigenních testů. Oba dva se vyslovili proti rozvolňování opatření.

Uzavření škol v polovině října vláda zdůvodnila nárůstem počtu nakažených ve školách a rodinách a výhledem dalšího vývoje epidemie. „Viděl jsem predikce růstu epidemie v České republice, seznámil jsem se s modely a možnými variantami, jak zasáhnout, aby skutečně nedošlo k situaci, která by vyústila v katastrofu,“ řekl při vyhlašování opatření 12. října ministr školství Robert Plaga (za ANO).