Dienstbier tlačí v Senátu jednokolovou volební revoluci. ČSSD, ODS i lidovci proti
Změna voleb do Senátu
NOVÉ
Jan Zatorsky
Změnu ve volebním systému se chystá prosadit skupina senátorů pod vedením Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Návrh počítá s tím, že by se místo dvoukolového systému odehrálo jen jedno kolo volby. V jediném kole by navíc voliči vybírali z více kandidátů najednou a stanovovali pořadí. Senátorské kluby se k navrhované změně staví spíše kriticky a upozorňují na složitost systému i na možnost, že by nahrál populistickým a extremistickým kandidátům.
Nový systém volby vychází z australského modelu, který se používá v dolní komoře parlamentu. Občané mohou tímto způsobem volit i prezidenty Irska či Indie. Na nepříliš velkou rozšířenost poukazuje předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Ten australský model je poměrně komplikovaný, a to potvrzuje i to, že se jinde ve světě dále neuplatnil,“ řekl Milan Štěch. Podle zákulisních informací nejsou změně nakloněni ani ostatní členové senátorského klubu.
„Mnozí z nás tam vidíme riziko, že ve sněmovně bude u některých politických subjektů snaha udělat z toho jednokolové volby systémem vítěz bere všechno. To je podle mě naprosto nepřijatelné, protože senátor by měl reprezentovat za svůj obvod nějaký většinový názor, být přijatelný pro většinu,“ řekl dále Milan Štěch. Proti se postavil i lidovecký klub, který byl ale dřív pro návrh. Podle předsedy senátorského klubu Petra Šilara změnili členové názor. „Přehodnotili jsme své stanovisko, a nyní ho máme negativní kvůli složitosti a nepřehlednosti navrhovaného jednokolového systému,“ uvedl Petr Šilar.
Sociálnědemokratický senátor Jiří Dienstbier však nevidí v negativním postoji většiny klubů problém. Sám naopak vyvrací kritiku, že by nový systém pomohl do horní komory parlamentu populistům a extremistickým stranám. „Je to nesmysl. My jsme k tomu na půdě komise pro ústavu uspořádali několik seminářů. Poslední byl za účasti expertů, jako je pan Lebeda, Antoš, Kysela či Jílek. Tam byla shoda, že právě naopak tento australský systém omezuje zvolení extrémních kandidátů. Tedy žádné extrémy nehrozí,“ řekl pro Echo24 Jiří Dienstbier.
ODS nápad kritizuje
Kritiky se však návrh dočkal od klubu Občanských demokratů, kteří upozorňují, že se do Senátu může dostat kandidát, kterého označí minimum voličů jako svou první volbu. Dříve také senátoři z ODS poukazovali na to, že je změna složitá a navíc by všichni kandidáti byli na jednom volebním lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný. Právě to oponenti návrhu také vytýkali. „Návrh může způsobit, že do Senátu může být zvolena šedá myš, která nikomu nevadí. To by nebylo Senátu ku prospěchu,“ řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
To ale odmítá bývalý kandidát na prezidenta a současný senátor Dienstbier. „Ten argument o šedivých myších vychází z toho, že postupně v jednotlivých kolech vypadnou ti nejslabší kandidáti. Australský systém spíše směřuje ke konsensuálnějším kandidátům, kteří jsou schopni oslovit větší část společnosti. Dnes jsou někteří senátoři zvoleni šesti nebo sedmi procenty hlasů, když se to vztáhne na všechny voliče. To není drtivá podpora,“ řekl pro Echo24 Jiří Dienstbier.
Podle senátora lidé pak nemusí přemýšlet nad taktickou volbou v prvním kole. „Když si myslí, že jejich oblíbený kandidát nemá šanci, tak spíše raději volí toho, který ji dostane. To by poté nemusel, protože se to vyjádří až tím pořadím. Takže na první pozici může dát pro sebe opravdu toho nejlepšího,“ řekl dále Dienstbier.
O tom, zda návrh dostane podporu se rozhodne na příští schůzi horní komory parlamentu. Očekává se dlouhá diskuze, která bude nejspíše mezi senátorem Dienstbierem a předsedou klubu ODS Milošem Vystrčilem.
