Velká zkouška pro vládu. ANO se zdráhá podpořit proplácení prvních tří dnů nemoci
Zrušení karenční doby
NOVÉ
Jan Zatorsky
Poslanci hnutí ANO podpoří zrušení karenční doby nebo poruší koaliční smlouvu. Takovou možnost mají před středečním hlasování členové hnutí Andreje Babiše, kterým se nelíbí podpora proplácení prvních tří dnů nemoci. Návrh sociálních demokratů o proplácení prvních tří dnů nemoci už někteří poslanci ANO nepodpořili v hospodářském výboru. ČSSD do vlády navíc vstoupila s podmínkou, že se karenční doba zruší.
Zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, vyvolává mezi částí poslaneckého klubu ANO rozpor. Část zákonodárců si přeje, aby se na současné úpravě nic neměnilo. Druhá část poslanců respektuje, že zrušení karenční doby je zanesené v programovém prohlášení vlády. Sociální demokraté navíc navrhují aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech šedesát procent platu a náklady by nesl zaměstnavatel.
Očekává se, že výše náhrad povede ve sněmovně k bouřlivým debatám. Hnutí ANO požaduje, aby nemocní dostávali první tři dny nemoci třicet procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až jedenáctý den, místo nynějšího čtvrtého až čtrnáctého dne. „Novela má potvrdit, že zdraví je nejvyšší hodnota a nelze jím kupčit,“ řekla dříve Kateřina Valachová z ČSSD.
Někteří poslanci z hnutí ANO však návrh na zrušení karenční doby už v minulosti na sněmovním hospodářském výboru odmítli. Předseda vlády Andrej Babiš poté řekl, že před zrušením karenční doby je nutné, aby fungovala elektronická neschopenka.
O změnu se pokusí také opozice v čele s Občanskou demokratickou stranou. Ta navrhuje, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní, jak to předpokládá návrh ČSSD. Odvody zaměstnavatelů by se podle ODS měly snížit o 0,5 procentního bodu místo 0,2 procentního bodu. Předseda poslaneckého klubu navíc poukazuje na to, že hnutí ANO pouze plní podmínky kvůli snaze vládnout. „Je to platba za koalici s ČSSD, kterou má uhradit někdo jiný,“ řekl dříve k návrhu poslanec Zbyněk Stanjura.
K tomu se přiklání i první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. „Kromě toho, že nám bylo vládou vysvětleno, že potřebuje udělat koalici a vyjít vstříc sociální demokracii, nebyl uveden žádný logický argument, který by ke zrušení měl vést,“ řekl pro Echo24 Jan Rafaj.
K podpoře nejspíše dojde
S podporou hnutí ANO však sociální demokraté mohou nejspíše počítat. Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že podmínky ČSSD splní. „My jsme podepsali koaliční smlouvu a tu dodržíme,“ řekl Faltýnek ke zrušení karenční doby.
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě sociální demokracie, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila.
Podle tehdejší ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021.
Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. V úsporném balíčku ji schválila vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody společnostem. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od patnáctého dne se dávky poskytují z pojištění.
