Petříček: Od července k sousedům, do Bulharska a Pobaltí. Od srpna Chorvatsko, Řecko i dál
OTEVÍRÁNÍ HRANIC
AKTUALIZOVÁNO
Hranice Česka se sousedními státy by se podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měly plně otevřít od července. Nejdále je jednání se Slováky a Rakušany, nejkomplikovanější bude asi jednání s Polskem, uvedl v sobotu ministr na svém blogu. Petříček by chtěl o prvním měsíci letních prázdnin umožnit Čechům cestovat do Bulharska, Maďarska či pobaltských zemí, od srpna pak do Chorvatska, Řecka, Slovinska nebo na Maltu.
„Od července bych rád, aby se zcela otevřely hranice do čtyř sousedních zemí – Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Budu upřímný, když řeknu, že nejdále jsme v jednání s Rakušany a Slováky. Nejsložitější bude zřejmě jednání s Polskem,“ napsal Petříček. Cesty do Německa budou záviset podle ministra na tom, jak se v této zemi bude epidemie koronaviru vyvíjet.
Možnost vyjet do Bulharska, Maďarska či pobaltských států zdůvodnil ministr tím, že tyto země šíření nemoci covid-19 zatím zvládly podobně dobře jako Česko. „Věřím zkrátka, že od července bychom se mohli začít vracet k normálnímu fungování nejen schengenského prostoru,“ uvedl Petříček. „Pokud se situace bude vyvíjet dobře, může to jít i rychleji,“ dodal.
V srpnu by Češi podle Petříčka mohli vycestovat nejen do Chorvatska, Slovinska a Řecka, ale také do mimoevropských vzdálenějších destinací, například do Kanady, Austrálie či Japonska. Cestování mimo Evropu bude záležet i na obnově mezinárodních letů, podotkl ministr.
V případě epidemií nejpostiženějších států, jako jsou Itálie, Španělsko, Francie, USA, ale také Benelux, je podle Petříčka ještě předčasné mluvit o tom, kdy do nich bude možné cestovat.
Cestování do zahraničí bylo stejně jako obecně volný pohyb osob kvůli epidemii koronaviru až na výjimky zakázáno v půli března podobně jako v ostatních evropských zemích. S platností od 24. dubna vláda své opatření zrušila. Češi se ale musí při návratu prokázat negativním testem na koronavirus. Kontroly na hranicích potrvají zatím do 14. května. Nemožnost opustit republiku vyvolávala kritiku, skupina senátorů se ho chystala napadnout u Ústavního soudu. Podle nich takové opatření odporovalo základním ústavním právům.
