Města vydělávají na překračování rychlosti i desítky milionů, dopravu to však zklidňuje
úsekové měření rychlosti
NOVÉ
1
Nepozorní či neukáznění řidiči mohou svojí rychlou jízdou vylepšovat rozpočet desítek měst v České republice. Některá z nich vyberou od hříšníků až několik desítek milionů ročně. Zatímco například v Říčanech si pochvalují, že kromě slušného příspěvku do městské kasy vedlo úsekové měření k výraznému zklidnění dopravy, tak třeba v Jihlavě zatím takové výsledky nemají.
Říčanský starosta Vladimír Kořen říká, že se město rozhodlo vzít situaci do svých rukou především proto, že se občasné měření policie ukázalo jako dlouhodobě neúčinné. „V roce 2014 jsme v Říčanech spustili čtyři úseky na vjezdu do města a na jednom místě nedaleko gymnázia. Šlo o úseky, kde lidé psali petice a požadovali po radnici, ať zajistí vyšší bezpečnost dopravy. Na těchto místech čas od času měřili policisté mobilními radary a byly tu radary s upozorněním pro řidiče o jejich aktuální rychlosti. Ale nepřinášelo to dlouhodobý efekt, což dokládají i statistiky z těchto radarů,“ uvedl Kořen pro Echo24.
Zároveň tvrdí, že se nesnažili řidiče nachytat a o měření je město informovalo dopředu. „Efekt na chování řidičů byl po prvních letech v Říčanech natolik viditelný, že se starostové okolních obcí začali ptát, jak umožnit úsekové měření i v jejich katastru. Provozovat úsekové měření či měření radarem mohou obce, které mají městskou policii. Příjmem rozpočtu obce jsou ale jen příjmy z blokových pokut na místě. V případě, že se přestupek neřeší na místě, je předán přestupkovému oddělení na ORP – obci s rozšířenou působností. V tomto případě jde o Říčany a příjem z pokut je příjmem rozpočtu města Říčany,“ vysvětlil starosta.
30 milionů ročně
Úsekové měření přináší přibližně 30 milionů ročně do městské kasy. „Co se týká výnosu z úsekového měření. Říčany mají celkové příjmy v rozpočtu 2019 zhruba 600 milionů korun. Příjmy z pokut z úsekového měření se pohybují v řádu jednotek procent rozpočtu, loni kolem 30 milionů. Letos počítáme se zvýšením, ale jen těžko se to odhaduje (probíhala oprava silnice 101, v Kamenici se přesouvala jedna kamera), v dalších letech ale příjmy poklesnou, protože řidiči budou jezdit opatrněji. Zároveň je dobré upozornit na úsekové měření na dálnici D1 v opravovaných úsecích, které začne naostro pracovat v následujících dnech. Je to akce ŘSD, pro které jsou velmi rizikové nehody v zúžení,“ vysvětlil Kořen.
Přesto starosta tvrdí, že o peníze primárně nejde. „Co se týká čistých výnosů, zastávám názor, že třetina čistých výnosů by mohla být zákonem stanovena jako rozpočtová podpora IZS. Obce s rozšířenou působností by tak podporovaly místní hasiče, policii či záchranáře. My finance věnovali na rozšíření městské policie, opravy místních komunikací a teď se kupuje hasičům nová cisterna, kde je spoluúčast města v řádech milionů korun,“ dodal starosta.
Nejvíce vydělává Varnsdorf
Nejúspěšnější v plnění městské kasy z kapes hříšníků je severočeský Varnsdorf. Podle serveru idnes si tamní radnice vloni přišla na 34 milionů korun. „Město Varnsdorf se přiřadilo k řadě dalších měst, která na dlouhodobé požadavky občanů ohledně regulace rychlosti vozidel na místních komunikacích zareagovala instalací měřících zařízení,“ uvedl pro Echo24 starosta Stanislav Horáček.
Zároveň zdůrazňuje, že i v jeho městě došlo k výraznému snížení počtu pokut. „Počet přestupků související s překračováním povolené rychlosti v obci se snížil o 85%, což vedlo k velkému zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti občanů v této části obce. Můžeme se tedy domnívat, že i na zodpovědnost řidičů to má pozitivní vliv. Město Varnsdorf patří k nejlépe hospodařícím městům v Ústeckém kraji, proto výběr z pokut není pro město rozhodující. Hlavní motivací bylo zvýšení bezpečnosti. Vybrané pokuty budou použity především na zanedbanou infrastrukturu města,“ vysvětlil Horáček.
Několik milionů vydělají i jihomoravské Ivančice. Starosta Ivan Buček však upozorňuje, že radary byly zavedeny, protože se čeští řidiči neumějí chovat: „Nevím jaký úspěch v měření bychom měli mít, ale radary máme tam, kde dlouhodobě řidiči rychlost nedodržovali a nic jiného nezbylo. Např. u mateřské školky, u základní školy a na nebezpečném křížení u hřbitova. Kdyby se řidiči chovali stejně jako třeba v Rakousku, určitě by jich potřeba nebylo, ale…“
Podle starosty nejsou příjmy do městské kasy tak zásadní. „V rozpočtu samozřejmě pomohou, ale není to až takové terno, jak si všichni myslí. V každém druhém autě mají řidiči antiradar, takže před radarem pomalu a pak šlápnout opět na plyn. Bohužel, jsme v Česku,“ řekl Buček pro Echo24.
Naopak v Jihlavě si stěžují, že ani zavedení radarů dopravní situaci nepomohlo. „Bohužel, za čtvrt roku od spuštění systému se počet přestupků nesnížil, ale naopak se zvyšuje. Ze začátku vycházel průměr na den 82 přestupků, v současnosti to je již 87 přestupků denně. Možná to je ale dobou dovolených, kdy je větší počet „mimojihlavských“. Uvidíme po skončení této doby, jestli se to vrátí,“ uvedl pro Echo24 za jihlavský magistrát tiskový mluvčí Jaroslav Šnajdr.
„Samozřejmě, zaplacené pokuty jsou příjmem obce. Na druhé straně jsou velké výdaje na úředníky, poštovné, zejména do zahraničí atd. Příjem pro město je v jednotkách miliónů korun,“ dodal Šnajdr.
