Tělocvikář z Vrchlabí má na olympiádě čtyři bývalé žáky. Jeden už má medaili
mohlo jich být pět
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Čtyři své bývalé svěřence má na zimní olympiádě v Koreji tělocvikář a trenér běžeckého lyžování Aleš Suk z Vrchlabí. Za jeho učitelování na vrchlabské Základní škole náměstí Míru mu rukama jako žáci sportovní třídy prošli snowboardistka Eva Samková, rychlobruslařka Karolína Erbanová, běžkyně na lyžích Karolína Grohová a biatlonista Michal Krčmář. Všichni čtyři olympionici jsou zhruba stejně staří, věkový rozdíl mezi nimi je dva a půl roku.
„Byla to parta nadaných dětí. Ale jestli chcete mít špičkové výkony, tak svou práci musíte dělat poctivě a odpovědně. A to se ve Vrchlabí dělo,“ řekl jednasedmdesátiletý Suk, který žije v Dolní Branné u Vrchlabí. Trenéřině se věnoval od roku 1962 do letoška, kdy ji musel kvůli zdraví opustit. Na škole učil mezi lety 1992 a 2008.
Nějakého „svého“ sportovce má Suk na zimní olympiádě posedmé za sebou. Prvním byl běžec na lyžích Ondřej Valenta na olympiádě v Lillehammeru v roce 1994. Na dalších olympiádách v letech 1998 až 2010 to byli běžci na lyžích Petr Michl a Ivana Janečková, na něž navázali Erbanová, Samková, Grohová a Krčmář.
Největší naděje na umístění v Pchjongčchangu Suk dává rychlobruslařce Erbanové, která by se podle něj mohla na obou svých tratích umístit do šestého místa. Na kilometrové trati Suk u Erbanové věří i v medaili, na pětistovce bude podle něj čelit velké konkurenci asijských soupeřek. Právě Erbanovou Suk nasměroval od hokeje k rychlobruslení, když ji v sedmé třídě přivedl do týmu kouče Petra Nováka a rychlobruslařky Martiny Sáblíkové.
U Samkové je podle Suka odhadovat umístění složité, protože závodí „vabank“. „Je to dáno i charakterem její disciplíny. Může vyhrát nebo skončit ve čtvrtfinále,“ řekl. Se Samkovou Suk zažíval její začátky jako sjezdařky, pak běžkyně na lyžích a nakonec přechod na snowboard. „V osmé třídě již byla ve Vrchlabí snowboardistkou, pak šla do Špindlu na akademii,“ řekl.
Karolínu Grohovou pamatuje jako všestrannou sportovkyni věnující se gymnastice, skialpinismu, atletice a běhu na lyžích. „Dělala (v mládí) na vrcholové úrovni čtyři sporty a ve všech byla mistryní republiky. Bohužel si nikdy během roku neodpočinula a nedostala se tak na svůj individuální výkonnostní strop v jedné disciplíně,“ míní Suk.
Jen těsně unikla nominace do Koreje biatlonistce Lucii Charvátové, která chodila se Samkovou a Erbanovou do jedné sportovní třídy vrchlabské ZŠ. Kdyby se i ona na olympiádu dostala, mohl mít Suk v Pchjongčchangu pět bývalých žáků. „Holky seděly ve dvou lavicích za sebou. S nimi tam byli ještě jiní špičkoví běžci. Byla to fantastická třída, která se povede jednou za 20 let,“ řekl Suk. Grohová s Krčmářem chodili o třídu výš.
Trenéři dětem vymýšleli podle Suka vždy něco nového. „Tréninky musely být pestré, měnili jsme prostředí. Neexistovalo pak, aby v sobotu či neděli děti nepřišly na trénink. Děti to bavilo, byla to posedlost sportem,“ popsal. Pro dosažení velkého úspěchu se však podle něj musí sejít pět věcí, a to poctivost, odpovědnost, zdraví, dispozice a štěstí. „Když se těchto pět věcí sejde, tak je hotovo,“ řekl.
Současný stav českého běžeckého lyžování i výkonnost v jiných sportech, například skocích na lyžích, Suka netěší. Důvodů slabých výsledků českých sportovců je podle něj víc. „Je málo hodin tělocviku na školách, chybí kvalitní a pro věc zapálení tělocvikáři. Systém sportovních tříd na školách funguje okleštěně, na rozdíl od minulosti děti nemají možnost regenerace, nemají vlastního lékaře,“ míní Suk. Je si vědom také toho, že děti dnes od sportu odvádí další lákadla. Na rozdíl od minulosti také již pro děti není motivací možnost podívat se díky sportu do zahraničí.
