Maserati Levante SQ4: Na první pokus

Třída SUV je pro výrobce stále přitažlivější a italská značka si logicky nechce nechat ujet vlak. Proto nedávno představila zásadní model Levante, na nějž jsou kladena velká očekávání. Abych zjistil, co skrývá, vyzkoušel jsem rovnou (zatím) nejsilnější verzi.

Dřív než v průběhu letošního roku dostane Levante osmiválec, zájemci o tento high-end SUV ze slavné italské dílny mají možnost výběru ze dvou šestiválců. Ačkoli naftový třílitr je dostatečně výkonný a je určitě vhodné ho mít v nabídce, k DNA značky se mi prostě víc hodí benzinový šestiválec. Navíc když je ručně stavěný u Ferrari a má dvě turbodmychadla. Slabší verze třílitru poskytuje výkon 350 k, což už zní slibně, ale silnější varianta má dokonce 430 k. Tak se jdeme projet.

Motor v Levante je úžasný už po nastartování nenápadným a nepříliš stylovým tlačítkem, umístěným vlevo pod volantem. Jde o třílitrový motor Ferrari značený F160 AN s úhlem sevření válců 60° a dvěma turbodmychadly, mezichladiči a přímým vstřikováním benzinu. Jeho výkon 430 k při 5750 ot./min. a točivý moment 580 Nm v rozmezí 4500 až 5000 ot./min. zní velmi slibně. Každopádně vás první nastartování pořádně probere – Maserati je mistrem výfukových soustav a Levante v tomto ohledu není výjimkou. Z výfuku se line hutný tón, při přeřazování (zejména ve sportovním režimu) uslyšíte občasné prásknutí či probublání. I přes skvělé odhlučnění pohonného ústrojí je zvuk v interiéru zřetelný (pokud chcete). A to je dobře. Jen ať se potenciál trochu předvede!

Maskování reálné rychlosti

Motor krásně stoupá do otáček a turboefekt je dobře potlačen. Z hlediska dynamiky vypadají papírové hodnoty (zrychlení na stovku za 5,2 s a maximální rychlost 264 km/h) skutečně dobře, v praxi je znát vyšší hmotnost vozu (přes 2,1 tuny), a pocitově jsou tak akcelerační schopnosti trochu utlumeny. Tedy do okamžiku, než se podíváte na elegantní kapličku přístrojů a zjistíte, kolik vlastně jedete. V disciplíně maskování reálné rychlosti patří Levante na špičku segmentu. Drobností, která potěší, je start/stop systém, který lze jednoduchým stiskem tlačítka vypnout navždy. S motorem výtečně spolupracuje osmistupňový automat ZF, v našem případě bohužel ovládaný pouze voličem převodovky – páčky pod volantem jsou za příplatek a v testovaném voze dost chyběly. Každopádně spolupráci motoru a převodovky není co vytknout, stejně jako pohonu všech kol, který funguje dle očekávání zcela harmonicky s tím, že preferuje zadní nápravu.

Všechna Levante mají vzduchové odpružení, což je v tomto případě dobře. Na dálnici vůz sám klesne k silnici, v režimu off-road se zase zvedne, aby byly chráněny spodní části vozu. Vzduchový podvozek zaslouží jen chválu – už dlouho jsem neřídil tak komfortní a zároveň sebejisté SUV. Je jisté, že svůj vliv na kvalitu jízdního pohodlí měla menší 19palcová zimní kola, ovšem díkybohu za ně! S většími koly bude jistě vůz trochu tvrdší, ale takhle jsem si nemohl stěžovat. V komfortním režimu Maserati nerozházely ani příčné nerovnosti a spáry, tradiční prubířský kámen podvozků. Výtku nemám ani k samotnému přesnému a příjemně nastavenému řízení. Sice je zbytečné v něm hledat nějaký cit, ale ostré průjezdy zatáček byly krásně kontrolovatelné a vůz příjemně stabilní. Určitě s tím souvisí ideální rozložení hmotnosti mezi nápravy (upravená platforma z Ghibli/Quattroporte) a preference pohonu zadních kol, protože i při hodně prudkých nájezdech do zatáčky bylo SUV dlouho neutrální a na výjezdu pak čitelně přetáčivé (samozřejmě s vypnutou elektronikou). Při prudkém brždění zůstávalo dlouho stabilní a bylo třeba korigovat pouze jemně vybočující záď.

Italská elegance a luxus

Pokud poprvé otevřete stylové bezrámové dveře, víc než extrovertní zevnějšek vozu vás jistě uchvátí krásný interiér, z něhož doslova sálá italský smysl pro eleganci a luxus. Krásná krvavě rudá kůže pokrývá nejen rozměrná a tuhá sedadla, ale i části palubní desky a čalounění dveřních výplní. V testované verzi GranLusso (zaměřené na rozdíl od GranSport více na komfort cestování a luxusní interiér) voňavou kůži sedadel doplňují hedvábné prvky Zegna, zatímco palubní desku zdobí akcentní dřevěné lišty Radica. Víc asi promluví fotografie, každopádně interiér Levante je rozhodně krásný. Kam se v tomto ohledu hrabe technicistní Porsche. A navíc je i celkem praktický a prostorný. Například zadní cestující nejsou omezováni v žádném směru, a navíc mají k dispozici bohatě čalouněné výplně dveří, sloužící jako pohodlné opěrky rukou. Zavazadelník s hodnotou 580 litrů je také zcela dostatečný.

S Levante se žije příjemně – luxusní interiér člověka hýčká, takže si rychle zvykne. Motor má charakter a sílu, láká k rychlému svezení. A komfortní podvozek skvěle zamaskuje neduhy českých silnic. Všechno ale není tak růžové. Tak například motor má neustále žízeň. Slibovaných 10,9 l / 100 km se mi nepodařilo docílit, právě naopak – spotřeba při dálničních 130 km/h kolísala mezi 13 a 15 l / 100 km, a jakmile jsem začal na okreskách využívat potenciál vozu, vyskočila k 20 l / 100 km. Vím, že u podobného vozu to není zásadní, ale při běžném ježdění to dokáže být otravné. Levante dokonce i na volnoběh ukazovalo spotřebu 2–3 l / 100 km… Italové prostě zřejmě z čiré radosti pumpují do motoru benzin neustále, ale vyšší spotřeba určitě částečně souvisí s vysokou hmotností: i když je Levante skutečně velké auto (s délkou lehce přes pět metrů je ještě o malinko větší než Porsche Cayenne), je prostě dost těžké. A nejen s ní – testovaný vůz byl čerstvý a po zajetí spotřeba ještě jistě o něco málo klesne, ale i tak to bude o něco víc, než je běžné. Při ostřejším ježdění je hmotnost cítit i na brzdách, které by mohly být výkonnější. Úzké světlomety Levante s bixenonovými výbojkami vypadají efektně, avšak jejich účinek v noci je spíše průměrný.

Pak je tu otázka ceny. Testované Levante SQ4 má cenovku 75 950 eur, což je v přepočtu podle aktuálního kurzu ČNB zhruba 1,9 milionu. S příplatky, kterých u předváděcího vozu nebylo málo, dosahuje výsledná cena 119 429 eur, tedy lehce přes 3 miliony Kč. Srovnatelné šestiválcové Porsche Cayenne S stojí v základní výbavě 2 390 000 Kč (tedy výrazně víc), s příplatky se pohodlně dostane přes zmíněnou hranici, za kterou si už člověk postaví krásný barák. Výsledek je tedy takový, že Levante není v rámci dané třídy velkých luxusních SUV drahé, ačkoli tak možná vypadá.

Levante je samozřejmě vybaveno řadou asistentů – sleduje mrtvé úhly, má adaptivní tempomat s brzdnou funkcí, rozeznává dopravní značky, varuje před kolizí a umí brzdit, udržuje vozidlo v pruhu či zabraňuje couvnutí při rozjezdu do kopce. A tak dále. Musím uznat, že většina těchto funkcí je naladěna dobře a při běžné jízdě mě nerušila. Na druhou stranu info- a zábavní systém není příliš intuitivní (ovladač na středovém tunelu není snadné pochopit a vzhledem k tomu, že displej uprostřed palubní desky je dotykový, postrádá smysl) ani rychlý. V tomto ohledu je Levante spíš průměrné. Podobně je to s audiosystémem Harman Kardon – hraje dobře, ale nejde o žádný zázrak, mnohem lepší je poslouchat motor ve sportovním režimu.

Plusy:

Úchvatný a prostorný interiér, charakter motoru, komfortní podvozek.

Minusy:

Vyšší spotřeba, intuitivnost infosystému, výkon brzdové soustavy.

Verdikt:

Na první pokus dobré. Levante je krásné auto, které umí chytit člověka do své sítě. Při běžném používání ovšem odhalíte jisté neduhy, které jsou méně či více otravné. Každopádně celkový dojem je pozitivní zejména díky skvěle naladěnému podvozku, charakternímu motoru a zábavným jízdním vlastnostem. Benzinové SQ4 je rychlé luxusní SUV, které je navíc nabízeno za slušné peníze. Pokud uvažujete o této kategorii vozidel, určitě si ho ve Scuderia Praha vyzkoušejte – možná si vás podmaní, předpoklady k tomu má.