Porod alternativy

Porod alternativy
Premiér navštívil v červenci lázně v Třeboni, kde podstoupil i některé procedury. Foto: Facebook Andreje Babiše
2
Komentáře
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Jediné, v čem lze brát domácí průzkumy veřejného mínění vážně, je skutečnost, že Andrej Babiš neztrácí na své síle, jeho formace má stabilní podporu a neklesá pod 30 procentních bodů. Na ostatním nejsou čtyři hlavní agentury, které pravidelně přinášejí měření politických preferencí, schopné se shodnout. Rozdílné hodnoty, které přisuzují všem ostatním stranám, jsou ale pozoruhodně rozporuplné.

Poslední parlamentní volby ukázaly, že nejvíc reálnému stavu se blíží hodnoty agentury Kantar, ale i její data se musejí přijímat minimálně se zdravou skepsí. Nakonec na datech čtyř nejcitovanějších agentur pro výzkum veřejného mínění lze vypozorovat jen jedinou shodu; žádná jiná strana se významně nepřibližuje svou podporou vládnoucímu hnutí ANO. A to zřejmě bude odpovídat realitě, podobně jako hodnoty Pirátů a ODS, kteří budou nad hranicí 10 procent, ale už jen stěží nad 15 procenty – tato hodnota se v případě voleb jeví jako klíčová, částečně díky D’Hondtově metodě a také kvůli jinému počtu mandátů v jednotlivých krajích.

 

Tento systém zvýhodňuje velké strany a přináší často zmiňovaný paradox posledních parlamentních voleb, kdy například STAN a TOP 09 potřebovaly pro získání jednoho poslaneckého křesla dvakrát víc hlasů než vítězné ANO: Babišovu hnutí stačilo 19 tisíc hlasů, Starostové potřebovali něco přes 43 000.

Foto: Týdeník Echo

Volání po vytvoření předvolební bloků, které by minimálně zabránily tomuto efektu, začíná mít konkrétní obrysy, kdy se k užší spolupráci chystají ideologicky nepříliš vyhraněné formace: Piráti se silným lídrem, kterého mají v osobě Ivana Bartoše, a Starostové a nezávislí, které vede Vít Rakušan, jenž několikrát prohlásil, že se jako lídr necítí ve vůdčí roli a ve větší koalici by ji přenechal někomu jinému. Mimochodem, právě osobní nastavení šéfů menších a malých stran je klíčové pro úspěšný postup nových formací ve volbách.

To, že programové odlišnosti mezi Piráty a Starosty nejsou navenek nijak zřejmé, je paradoxně až druhořadé. Pokud by test, kterým pro Piráty a Starosty budou podzimní krajské volby, byl úspěšný, vznikla by silná liberální středová formace. A to by donutilo k podobné akci minimálně ODS a lidovce, o jejichž propojení se už před několika měsíci mluvilo.

U této řekněme konzervativní koalice to vyjednávání tak jednoduché ale nebude. Nejen pro ambice obou předsedů. Bude také složitější přesvědčit členskou základnu, která je mnohem víc ukotvená než u Pirátů a Starostů. Společenský tlak na ODS a lidovce ale bude velký. Neuchopitelná je v tomto ohledu TOP 09. Té se trochu uvolnily ruce, když Miroslav Kalousek oznámil, že už příště do sněmovny kandidovat nebude (těžko ale věřit, že by se chtěl zbavit politického vlivu), čímž otevřel dvoje dveře k předvolením koalicím. Topka se totiž může vrtnout k Pirátům i ODS.

Pokud by se scénáře o předvolebních koalicích podařilo sehrát, vznikly by teoretické předpoklady pro vytvoření silné alternativy k vládě Babišova ANO. Bude to ale chtít i přesvědčivou nabídku, protože voliči komunistů, SPD a možná i Trikolóry tady také zůstanou.

 

×

Podobné články