Elektřina už zdražuje. Češi doplácí na zelenou politiku a odstavování elektráren v Německu

Nová zelená evropská politika už má své první důsledky. Domácnostem totiž výrazněji zdraží elektřina, což pocítí už v podzimních měsících. Na vině je jak růst cen emisních povolenek, tak postupné uzavírání německých uhelných a jaderných elektráren, na což Češi doplácí. Pražská energetika (PRE) svým odběratelům rozeslala dopisy s oznámením, že cenu elektřiny už není schopná udržet, a proto ji od září navýší.

Běžná domácnost žijící v Praze se spotřebou energie 3 megawatthodiny by podle původního ceníku PRE zaplatila za rok 15 450 korun. Po nárůstu cen však zaplatí už 16 800 korun ročně, ukazují výpočty kalkulátoru pro srovnání cen energií. Vzrůst mají také stálé měsíční poplatky. Zde se jedná ale jen o rozdíl deseti korun, ze 79 na 89 korun.

Zdražování elektřiny PRE svým zákazníkům vysvětluje nepříznivým vývojem cen na velkoobchodním trhu. To souvisí s velkým nárůstem hodnot emisních povolenek, tedy poplatků, které musejí majitelé „špinavých“ elektráren platit za vypouštění oxidu uhličitého. Povolenky za letošní rok zdražily v EU o téměř 75 procent. Zároveň však rostou i ceny uhlí a zemního plynu.

Cenu elektřiny ale ženou nahoru i postupné změny na německém energetickém trhu. Letos se v Německu mají odstavit tři další uhelné elektrárny, mimo provoz mají být i další tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů.

„Zdražování silové elektřiny v Německu se projevuje růstem její ceny v Česku, jelikož Česko je de facto součástí německé energetické soustavy. Takže ceny silové elektřiny v ČR vlastně „kopírují“ ty německé. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii, ačkoli sami do očištění své elektřiny zdaleka tolik neinvestují,“ uvedl k tomu pro deník Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Hlavní zdražování české domácnosti zřejmě pocítí až v říjnu nebo v listopadu, k růstu cen ale dochází již nyní. „Zatímco v letošním prvním čtvrtletí byla obvyklá cena elektřiny kolem 1 500 až 1 600 korun za megawatthodinu, v nových cenících z letošního června není výjimkou cena přes 2 000 korun. Růst cen elektřiny přitom pokračuje také nyní o prázdninách,“ řekl Kovanda.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula už dříve pro Echo24 uvedl, že dopad zvýšení cen emisních povolenek na sebe nenechá dlouho čekat. „Dopad růstu cen emisních povolenek už je v tuto chvíli zřejmý, kvůli politice emisních povolenek budou základní ceny směřovat nahoru, zcela jistě už od prvního ledna příštího roku. O nějakých deset procent můžeme čekat nárůst cen leteckých energií, tímto způsobem poroste i cenová hladina elektřiny,“ řekl pro Echo24.

„Samozřejmě ještě záleží, jak se k tomu postaví i centrální banka a také jak se s tou situací vyrovnají i jednotlivé firmy. Třeba Sokolovská uhelná už kvůli zvyšujícím se cenám musela omezit provoz a některé zaměstnance propustit,“ dodal s tím, že propouštění může být dalším alarmujícím sekundárním dopadem navyšování cen za emise.

Emisní povolenky jsou nástrojem, který si klade za cíl snížit emisi skleníkových plynů v Evropské unii. V současnosti se cena emisních povolenek Evropské unie pohybuje okolo hranice 57 eur (asi 1450 korun), což je zatím nejvyšší cena v historii. Jedná se o cenu za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Do příštího roku se však má cena ještě téměř zdvojnásobit.

Limit nebo strop pro vypuštění emisí je přidělen a nebo prodáván ústředním orgánem (obvykle vládou) podnikům v podobě takzvaných emisních povolení k vypouštění emisí, které představují právo vypouštět určitý objem určené znečišťující látky. Povolení (a případně i deriváty povolení) pak mohou být obchodovány na sekundárních trzích. V případě, že firma emisní kvótu překročí, musí si další emisní povolenku nakoupit na trhu. S povolenkami lze obchodovat na evropských energetických burzách.

Obchodování zahrnuje přes 11 000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech.