Užiteční nepřátelé

Editorial

Užiteční nepřáteléEditorial
Komentáře

Dalibor Balšínek

Jeden dlouholetý černokněžník českého politického zákulisí na otázku, jaké má šance jeden kandidát na budoucí prezidentský souboj, odpověděl: „Jeho potenciál poroste s tím, jak silné bude mít nepřátele.“ Řešit nástupce Miloše Zemana na Pražském hradě je trochu zvrácené. Současný prezident není ani v polovině svého mandátu, volit se bude až tři roky a jeho zdravotní stav není takový, jak by si jeho zarputilí odpůrci přáli. Spekulovat se ale může, protože k tomu zavdal podnět sám Miloš Zeman. Když nedávno v barrandovské televizi dostal otázku na svého potenciálního nástupce. Prezident mohl věren své nezaměnitelné poetice odpovědět například: „Jste idiot, pane Soukupe? Vy nevíte, že jsem byl zvolen teprve před dvěma lety a že budu vládnout další tři roky? Na co se mě tady ptáte, pane Soukupe?“ Miloš Zeman si ale zahrál a odpověděl, že by se mu ve finále líbil souboj šéfa odborů Josefa Středuly a někdejšího ministra a nejpopulárnějšího politika Vladimíra Dlouhého. O dva dny později ale v rozehraném partu pokračoval, když v Rádiu Impuls, vlastněném Babišovými svěřenskými fondy, přidal myšlenku, že kdyby na prezidenta kandidoval současný premiér Andrej Babiš, dal by hlas jemu.

Foto:

Kniha

Lační netrpělivci nevydrželi. A začali se už hlásit trapnými ohláškami typu Nemyslím na prezidentskou kandidaturu, ale když bude situace kritická, jsem připraven bojovat. Ze stejných bublin a bublinek jsou vypouštěni strašáci, že o místo na Hradě bude usilovat Václav Klaus mladší, a aby toho nebylo málo, vytahuje se i jméno jeho otce. Ozývají se také známé tváře z politického záhrobí, které by chtěly kapitalizovat promarněné investice z minulé volby. Padají také další různá jména.

Pořád je třeba mít na paměti, že hru rozehrává Miloš Zeman a že rovnice má stále mnoho neznámých. Ano, štěstí přeje připraveným, zároveň platí, že se nesmí přepálit začátek. Prezidentské volby budou o konfliktu, o kruciálním konfliktu. Pokud bude kandidovat Andrej Babiš (který se při oslavách 30. výročí listopadové revoluce kál ze své komunistické minulosti a přihlásil se k odvaze Václava Havla, jako by naznačoval i neexekutivní ambice v politice), tak tím tématem prezidentské volby bude on samotný. Pokud se ale nové výzvy neujme, tak téma voleb zůstává v kategorii zatím neznámé proměnné.

V každém případě by ale bylo dobré, aby na konci této hry byla osoba, která se neušpinila komunistickým režimem. Jestli by něco mělo českou společnost posunout dopředu, tak by to měla být figura bez rudé knížky a ideálně bez rudého myšlení. Pohov!