Týdeník Echo: Dark net, nový šéf lidovců a Kundera devadesátiletý

Z Tanzanie se vrátila Lucie Sulovská a z Maďarska Jiří Peňás; oba líčí své zážitky. Ondřej Šmigol objasňuje tajemství dark netu a Daniel Kaiser si s novým předsedou KDU-ČSL Markem Výborným povídá o minulosti a budoucnosti lidovců. Piráty a ODS porovnává Lenka Zlámalová.    

Titulní téma nového čísla Týdeníku Echo je ta část internetu, kam Google nemůže – Úkryt zločinu a hříchu. „Internet lze rozdělit na tři části, „ připomíná Ondřej Šmigol. „První je povrchový internet. To je velká část webu, se kterou běžný uživatel přijde do styku. Jednoduše řečeno jsou to všechny stránky vyhledatelné Googlem. Druhou částí je takzvaný hluboký internet či deep web. Je to naprostá většina internetu, odhaduje se, že obsahuje až 99 % dat na webu. Nejde o žádné nekalé informace a stránky, je to ta část internetu, kterou nemůže prohledat Google. Takže například naše e-maily jsou součásti deep webu, stejně jako vládní data či interní komunikace velkých firem. Poslední částí je dark net, ve skutečnosti součást deep webu, ta připomíná normální internet, jen s tím rozdílem, že se k němu přes Google nedostanete a veškerá komunikace na něm je anonymní. Zde se podle veřejného mínění pohybují pedofilové, nájemní vrazi, teroristé, drogoví dealeři a další vyvrhelové. Je to část internetu, kde nevládne zákon a kde je možné úplně všechno.“

Pod názvem Co je to manželství, víme i bez průzkumů přinášíme rozhovor Daniela Kaisera s novým předsedou KDU-ČSL Markem Výborným. Na otázku, v čem se lidovci liší od dnešní ODS, odpovídá tázaný:  „Tak uvnitř KDU-ČSL určitě nejsou proudy, které by byly tak ostře vyhraněné vůči Evropské unii, jako to pozorujeme u některých osobností v ODS. Možná klíčová věc je, že my naprosto jednoznačně hájíme principy sociálně tržního hospodářství, modelu, na kterém vyrostlo poválečné Německo do té prosperující země, jež dnes určuje dynamiku evropského hospodářství. ODS naopak v tomto ohledu o sobě říká, že je konzervativně-liberální. Konsenzus s nimi bychom určitě hledali těžko. I když hledat dohodu politici musejí, to je jejich práce.“

K 90. narozeninám Milana Kundery (nar. 1. 4. 1929 v Brně) se vrací Jiří Peňás vzpomínkovým článkem, v němž líčí, jak spisovatelovu osobnost prezentoval čínským filmařům: „Před několika lety, bylo to ještě před zvolením Miloše Zemana prezidentem, natáčel v Praze čínský filmový štáb seriál pro cestopisný kanál, na který se u nich dívá prý přes padesát milionů lidí. Celý jeden díl chtěli věnovat Milanu Kunderovi. Překlady jeho knih se v té zemi už několik let prodávaly v ohromných nákladech a zájem Číňanů se v té době podobal mánii, aspoň tak se o tom psalo. Jeho jméno, pokud jde o slávu a uznání, vystřídalo i Julia Fučíka, donedávna v zemi nejznámějšího Čecha, po němž je prý dosud v komunistické Číně pojmenováno dost ulic a náměstí.“