Babišovy pomníky EET a kontrolní hlášení čeká rušení či úprava

Mnozí podnikatelé si řadu let stěžují na byrokracii a horší podmínky pro vykonávání živnosti. Dva z nástrojů z dob Babišovy vlády – elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení k DPH - však s příchodem nové vlády čekají různé osudy. Zatímco první z nich EET má být ukončeno, tak kontrolní hlášení pouze upraveno. Podnikatelé přitom v minulosti uváděli, že právě kontrolní hlášení má pro ně největší byrokratický dopad. Kromě toho za pozdní podání hlášení padaly dříve vysoké pokuty, které ale zřejmě budou sníženy.

Zamezit podvodům, zlepšit příjem daní a zejména narovnat podnikatelské prostředí. S tímto úmyslem se dříve zavedla elektronická evidence tržeb spolu s kontrolním hlášením k DPH. Podle analytiků však tyto nástroje pouze administrativně zatěžují podnikatele a jejich vliv na výběr daní se nedá vyčíslit. Oba nástroje navíc zavedly vlády, ve kterých působil expremiér a někdejší ministr financí Andrej Babiš, který byl často kritizován za komplikování života živnostníkům a podnikatelům.

Z elektronické evidence, ale i z kontrolního hlášení má stát příjem z pokut, které padají za nedodržení podmínek. Například u kontrolního hlášení může být udělena pokuta za nepodání hlášení ve stanovené lhůtě do tisíce korun, pokud správce daně nevyzve podnikatele. V případě, že živnostníka správce daně již vyzval a podá jej v náhradní lhůtě, je pokuta 10 tisíc korun. Pokud nepodá podnikatel kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě, tak mu náleží pokuta 50 tisíc korun.

V minulosti si tak stát přišel na pokutách za tvrdé sankce. V roce 2019 bylo uděleno 58 tisíc pokut ve výši 531 milionů korun. V roce 2018 uložila finanční správa 82 tisíc pokut za 549 milionů korun a v roce 2017 padlo sice 19 tisíc pokut, ale za 680 milionů korun.

Nová vládní koalice s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) však s koncem kontrolního hlášení nepočítá. V koaliční smlouvě ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN je pouze uvedeno, že kontrolní hlášení čeká „parametrické upravení kontrolního hlášení“.

V praxi by to mělo znamenat, že se budou snižovat tvrdé pokuty a aby byly z kontrolního hlášení vyjmuty malé firmy. „Minimálně budeme chtít zvýšit limit k registraci k DPH, aby se kontrolní hlášení netýkalo malých firem, kterým to způsobuje relativně větší náklady. Budeme se bavit a chtít upravit podmínky při pozdějším dodání. Tedy o snížení vysokých pokut a zjednodušení pravidel,“ řekl dříve pro Echo24 poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

V současné době jsou ze strany finanční správy pokuty promíjeny. A to v době, kdy byla země v nouzovém stavu. „Důvodem prominutí je zpřístupnění příslušných institutů pro daňové subjekty, jejichž plnění povinností bylo ztíženo v důsledku šíření viru SARS-CoV-2 (například vzhledem k onemocnění, karanténě či ošetřování blízkých, a to jak u samotných daňových subjektů, tak i u jejich zaměstnanců či účetních), popř. u nich v důsledku zákazu a omezení některých činností nastaly problémy s peněžními toky. Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude pro tyto účely prominutí správního poplatku s ohledem na administrativní dopady prokazována,“ uvádí finanční zpravodaj, který zveřejňuje ministerstvo financí.

Oproti tomu elektronickou evidenci tržeb čeká zrušení. Tento nástroj byl ze strany podnikatelů taktéž kritizován. Elektronická evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Další vlna přišla v březnu 2017, kdy byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET však byla pozastavena v době příchodu koronaviru a lockdownů. Tehdy ministerstvo financí pod vedení Aleny Schillerové uvádělo, že je to kvůli snížení administrativní zátěže na podnikatele.

Kontrolní hlášení spolu s EET je od různých daňových expertů pod palbou kritiky. Naposledy na účinnost těchto opatření reagoval Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého se nedá přínos EET ani kontrolního hlášení vyčíslit. Podle NKÚ tak sice došlo mezi lety 2014 až 2017 k lepšímu výběru daní, bylo to však způsobené příznivou ekonomickou situací. Za stejné období pak došlo podle kontrolorů k administrativní náročnosti a povinnosti, které zatěžují samotnou správu.

„Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká,“ uvedli kontroloři. Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v České republice v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin.