Borisův pád. Jaký byl Johnson premiér a co udělal pro Británii

KONEC BORISE JOHNSONA

Borisův pád. Jaký byl Johnson premiér a co udělal pro Británii
Johnsonovi nelze upřít velký politický talent, aspoň co se týče vyhrávání voleb, v samotném vládnutí dost pokulhával. Stále víc podporovatelů a voličů konzervativců má pocit, že dvanáct let u moci strana promrhala. Foto: Profimedia
2
Týdeník
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Že politická kariéra britského premiéra Borise Johnsona je na kapačkách, bylo jasné minimálně od pondělí 6. června, kdy s odřenýma ušima přežil hlasování o důvěře v lídra Konzervativní strany. Tehdy pro důvěru hlasovalo 211 poslanců a proti 148. To znamená, že 41 % konzervativních poslanců nedůvěřovalo vlastnímu šéfovi. Když v roce 1990 proti Margaret Thatcherové hlasovalo 41 % vlastních poslanců, odstoupila. I Theresa Mayová hlasování o důvěře politicky přežila jen o pár měsíců. Johnson mohl hlasování o důvěře využít jako varování, poučit se a změnit styl vládnutí. Jenže to by nebyl Borisem Johnsonem.

Naplnil tak slova konzervativního politika Enocha Powella, v Británii při podobných příležitostech citovaná: „Všechny politické životy, pokud nejsou přerušeny ve šťastném okamžiku uprostřed proudu, končí neúspěchem, protože taková je povaha politiky a lidských záležitostí.“

Johnsonovi nelze upřít velký politický talent, aspoň co se týče vyhrávání voleb, v samotném vládnutí dost pokulhával. Představoval docela častý úkaz v britské politice, pro nějž má angličtina výraz „mountebank“, česky kecálista, tlučhuba, šarlatán a showman. Do této kategorie spadají někteří nejúspěšnější premiéři britské historie, například lord Palmerston, Benjamin Disraeli, David Lloyd George a Winston Churchill. Jenže každý z těchto mužů měl ještě něco navíc, jak upozorňuje třeba historik Dominic Sandbrook. Palmerston byl neochvějný imperalista šířící britský vliv po světě, Disraeli měl silné sociální cítění a položil základy britského sociálního státu. Lloyd George a Churchill byli efektivními válečnými vůdci, každý během jedné světové války. Johnson však nic dalšího nemá. Je to mimořádně zábavný společník, charismatický řečník a vlastně rošťák. Neměl ale nikdy vizi, jak posunout zemi dál.

Přestože bývá považován za populistu, nikdy jím úplně nebyl. Nepochybně patřil k liberálnímu křídlu Konzervativní strany. Od toho se odvíjela například i jeho kritika EU a podpora brexitu, ve který opravdu věřil, přes osočování, že brexit pro něj představoval jen způsob, jak se dostat k moci.

Více o politickém odkazu Borise Johnsona si můžete přečíst v textu Ondřeje Šmigola na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články