Stát utratil 130 milionů za zdravotnické registry, některé z nich nikdo nevyužívá
Kontrola NKÚ
Nové
1
Stát za zdravotnické registry zaplatil za devět let téměř 130 milionů korun, některé se ale nepoužívají, uvedl dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Odhalil možné porušení rozpočtové kázně za 27 milionů korun, informoval o něm finanční úřad. Problémy podle kontrolorů působilo také opožděné vytvoření strategii elektronizace zdravotnictví. O prověrce dnes ČTK informoval mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Za téměř 130 milionů korun vzniklo od roku 2009 do loňska 43 zdravotnických registrů, jejich roční provoz stojí víc než 70 milionů korun. Kvůli chybějící strategii elektronizace byly například vytvořeny dva registry za více než 4,7 milionu korun, které nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. Z nich Registr intenzivní péče nebyl spuštěn, protože nemocnice do něj nevložily svá data. Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy přitom registr pořídilo bez pověření ministerstva, nenutily ho k tomu ani zákony. NKÚ to vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 2,5 milionu korun.
Nedostatky ve výběrových řízeních kontroloři našli například u Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě. Koordinační středisko je zadalo vytvořit pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto systémů nijak netýkala. Podle NKÚ tak porušilo zákon o veřejných zakázkách a také rozpočtovou kázeň za více než 24 milionů korun.
Komplikace provázejí také vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb, který začal předloni vytvářet Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Získávat má údaje od zdravotních pojišťoven, do ukončení kontroly se ho ale nepodařilo spustit v ostrém provozu. Registr měl totiž anonymizovat data pojištěnců prostřednictvím služeb provozovaných ministerstvem vnitra, které ale nebyly pro tento účel jednoduše využitelné.
Strategii elektronizace zdravotnictví vytvořilo ministerstvo až mnoho let poté, co už elektronizace fakticky začala, uvedl NKÚ. Strategie vznikla po osmi letech od zahájení prací až v roce 2016 a počítala s vybudováním Národního centra elektronického zdravotnictví. „Toto centrum mělo koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví a související projekty. Centrum ale do konce kontroly nevzniklo,“ doplnil kontrolní úřad.
