Další rána pro Agrofert? V červnu má dorazit ještě jeden audit k Babišovi
Střet zájmů českého premiéra
NOVÉ
1
Premiér Andrej Babiš (ANO) podle návrhu auditní zprávy Evropské komise (EK) porušuje po celou dobu svého vládního působení český zákon o střetu zájmů. Stará verze tohoto zákona ale neomezovala přístup k evropským fondům. Proto navrhuje EK vrácení poskytnutých dotací pro holding Agrofert až od února 2017, kdy vstoupila v účinnost novela zákona označovaná jako lex Babiš, která výslovně zakazuje dotace pro firmy ovládané členy vlády. Babiš kvůli zákonu vložil Agrofert do svěřenských fondů, podle auditní zprávy tím ale střet zájmů nevyřešil a holding nadále nepřímo ovládá. Text návrhu auditní zprávy zveřejnila česká média. Babiš její závěry odmítá.
Auditní zpráva se týká peněz vyplácených z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu. Podle zdrojů ČTK by do konce června měla dorazit ještě zpráva, která se týká zemědělských dotací. Pokud by i v této oblasti navrhovala jejich vracení, mohlo by to znamenat pro holding, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, významný hospodářský zásah.
Zprávu jsme zveřejnili zde: Nadhodnocování, podivné žádosti. Zpráva o Babišovi ukazuje konkrétní pochybení
Audit odtajněn: co přesně je ve zprávě o Babišově střetu zájmů
Stará verze českého zákona o střetu zájmů zakazovala členům vlády podnikatelské aktivity, zároveň ale nebránila tomu, aby vlastnili většinový podíl v nějaké firmě. Vyžadovala však, aby prostřednictvím vlastnických práv nijak neovlivňovali chod firmy nebo její management. Auditorská zpráva uvádí, že Babiš, který se po volbách do Sněmovny v roce 2013 vzdal funkcí ve vedení Agrofertu, do chodu holdingu zasahoval. Jako příklad uvádí jeho rozhodnutí jako jediného akcionáře o rozdělení zisku za rok 2013, několik úprav stanov holdingu nebo rozhodnutí o propuštění jednoho ze členů představenstva.
Podle auditní zprávy tyto kroky dokazují, že se Babiš podílel na řízení Agrofertu, což znamenalo porušení zákona o střetu zájmů. „Právní služba komise si nicméně uvědomuje, že příslušný paragraf zákona neobsahuje specifické ustanovení, které by zakazovalo poskytování veřejné podpory, včetně té z evropských fondů, firmám, v nichž působil veřejný činitel,“ uvádí zpráva.
Právní situace se podle dokumentu změnila, když 9. února 2017 vstoupil v platnost lex Babiš. Tato novela zakazuje společnostem, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Babiš kvůli novele vložil Agrofert do svěřenských fondů, holding se díky tomu nadále mohl ucházet o veřejnou podporu. Právní služba EK ale dospěla k závěru, že Babiš tímto krokem český zákon nenaplnil. Jako zakladatel a jediný beneficient svěřenských fondů má podle zprávy ekonomický zájem na úspěchu holdingu a nepřímo ho kontroluje. „Firmy v holdingu by proto neměly dostávat dotace a veškerá veřejná podpora, včetně prostředků z Evropského regionálního a rozvojového fondu, Evropského sociálního fondu a Kohezního fondu, poskytnutá od 9. února 2017 je porušením zákona o střetu zájmů,“ uvádí zpráva.
Navrhuje, aby Česko vrátilo 100 procent poskytnutých dotací z uvedených fondů pro holding Agrofert od 9. února 2017. Kromě toho audit odhalil velkou míru chybovosti při udělování dotací Agrofertu a zpráva navrhuje vrácení poměrné části peněz i z dalších projektů. Celkem by Česko podle materiálu mělo vracet 451 milionů korun. Ke zprávě se budou moci ještě vyjádřit české úřady, než EK rozhodne o konečném znění a zveřejní konečné rozhodnutí ohledně peněz z fondů.
