Před 10 lety zemřel Otakar Motejl. Trafikant, jenž chránil naše práva, psal o něm Baxa

Už deset let uběhlo od úmrtí českého politika, právníka a prvního ombudsmana Otakara Motejla. Za komunismu obhajoval lidi pronásledované režimem, po revoluci působil také jako nejvyšší soudce a ministr spravedlnosti. Jen dva dny po jeho smrti na něj tehdy zavzpomínal tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa coby "Trafikanta, jenž chránil naše práva."

Ten Motejla popisuje jako moudrého, ale přitom skromného člověka, který se vždy vyptával starostlivě na zdraví celé rodiny, jen aby vzápětí furiantsky mávl rukou nad otázkami na jeho vlastní.

„Otakar Motejl byl a zůstane pro mě vzorem člověka, který v každé situaci věděl, jak se chovat a jak se nechovat. Ne podle toho, co zákon dovoluje a co zakazuje. Nikoliv pro získání předních míst v žebříčcích popularity, na těch se ostatně léta udržoval, ale prostě proto, že svými skutky dal pravý smysl slovům služba, spravedlnost, povinnost, odpovědnost a v neposlední řadě i zdravý rozum,“ napsal Baxa.

Motejl dle něj po zahájení činnosti ombudsmana ukázal kritikům pravý význam tohoto cizího slova. Vtiskl tvář nové instituci a stal se vzorem pro jiné, i přesto, že své druhé období už nedokončil. Ani ke konci života se nevyhýbal veřejným vystoupením a pronášel často i nelichotivá slova. „Pojmenovával věci nemilosrdně, přitom obyčejně a srozumitelně. S noblesou dokázal přijmout státní vyznamenání od hlav států, stejně jako zapříst hovor s babkou na trhu, trpělivě naslouchat jejím problémům a pomoci v jejich řešení,“ dodal Baxa. Celý tehdejší text si můžete přečíst ZDE.

Motejl vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Během komunismu hájil například Hanu Marvanovou, Jiřinu Šiklovou nebo členy skupiny The Plastic People of the Universe. V roce 1989 pak svážel svým autem zraněné studenty vracející se z demonstrace na Národní třídě do nemocnice. Po revoluci se stal členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu a roku 1990 byl jmenován předsedou Nejvyššího soudu. O osm let později byl zvolen ministrem spravedlnosti. V roce 2000 se stal prvním českým ombudsmanem. Zemřel 9. května 2010.