Cestovní kanceláře budou moci za zrušené zájezdy dávat poukazy

Tuzemské cestovní kanceláře (CK) budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, schválil ve středu Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident.

Cestovní kanceláře možnost nabízet poukazy podle dosavadních informací vítají. K návrhu zákona ale mají výhrady. Nejsou v něm podle nich jasně definovány základní pojmy. Zákona se obávají ty cestovní kanceláře, které pořádají výlučně školní zájezdy. Bojí se, že pro ně bude likvidační.

Poukazy budou chráněny zárukou pro případ úpadku cestovní kanceláře. Vydávat se budou muset bez doplatku. Poukaz místo hotovosti musí kancelář nabídnout bez poplatku na rovnocenný zájezd. Pokud to nebude možné a ochranná doba skončí, cestovní kancelář bude muset klientovi uhradit veškeré zaplacené zálohy.

Hotovost CK bude muset lidem vrátit i v případě, že náhradní zájezd v ochranné době nevyčerpají, a to nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby. Sněmovna proti původní vládní předloze schválila zákon s úpravou, která počítá s tím, že klienti by měli získat poukaz na částku všech plateb, které uhradili. Vládní návrh přitom předpokládal poukaz nejméně v hodnotě zájezdu.

Poukaz budou moci odmítnout lidé spadající do takzvaných zvláště zranitelných skupin. Patří k nim senioři nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Sněmovna rozšířila tento okruh lidí také o osamělé samoživitelky a samoživitele a také o školy v případě školních zájezdů.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla mimo jiné, že cestovní kanceláře zaměstnávají přes 14.000 lidí. V zálohách na ubytování mají v zahraničí víc než 2,9 miliardy korun, které jim ubytovatelé nevrátí. Někteří senátoři doporučovali, aby tyto peníze cestovním kancelářím poskytl stát. Ministryně uvedla, že ve spolupráci s ministrem školství Robertem Plagou řeší pomoc pro cestovní kanceláře specializující se na školní zájezdy. Chystá také program Covid pro cestovní ruch, který bude zahrnovat i pomoc hotelům, restauracím a lázním.

Ministryně také varovala, že pokud nebude zákon přijat, zkrachuje mnoho cestovních kanceláří, protože nemají hotovost. Cestovní agentury, které zájezdy přeprodávají, podle ní skončí ze dne na den, klienti nedostanou peníze a budou se soudit.

Někteří senátoři nad návrhem vyjadřovali rozpaky a dva senátní výbory, které se jím zabývaly, k němu nepřijaly žádné stanovisko. "Spíš bych řekla, že je to jen odsouvání smrti cestovních kanceláří v čase," prohlásila na adresu návrhu místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Podle ní návrh nepředstavuje pomoc cestovním kanclářím.

S návrhem nesouhlasila Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a řešení označila za nepřijatelné. "Nechápu, proč by určitá skupina lidí měla úvěrovat cestovní kanceláře," prohlásila. Stát by podle ní dokázal velice rychle schválit úvěr cestovním kancelářím, aby současnou krizi překlenuly. Naopak Jiří Čunek (KDU-ČSL) považuje návrh zákona za kompromisní a dobrý. Poznamenal, že jinak by následky dopadly na pojišťovnictví kvůli povinnému pojištění cestovních kanceláří.

Čtěte také: Volkswagenu spadl provozní zisk o čtyři pětiny na 900 milionů eur

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.