Regiony přežívají, velká města trpí. Hotelům kriticky chybí peníze zahraničních turistů

Cestovní ruch se po tvrdém úderu od koronavirové krize stále vzpamatovává. Patrné to je hned na první pohled ve velkých městech, kde se zavírají hotely a jindy lidmi zaplněná místa zejí prázdnotou. Nic na tom nemění ani na první pohled optimistická čísla Českého statistického úřadu, podle kterého došlo k meziročnímu nárůstu hostů v ubytovacích zařízeních o 51,3 procenta. Chybí totiž zahraniční turisté, kterých je takový nedostatek, že obsazenost tuzemských hotelů je nejnižší v Evropě.

Koronavirová krize a s ní spojené lockdowny a způsobily, že jedním z nejpostiženějších segmentů se stal cestovní ruch a turismus. Lidé totiž nemohly do ostatních států cestovat a i dnes provází zahraniční dovolenou hned několik překážek. Turisté se tak do České republiky nevrací a místní hotely se tak nemohou spolehnout na dříve jistou klientelu.

V druhém čtvrtletí letošního roku zemi navštívilo nejvíce zahraničních turistů z Německa, Slovenska a také Polska. V první desítce zemí byly všechny z Evropy, kromě deváté pozice, kde nás navštěvují lidé ze Spojených států. Z asijských zemí není v první desítce států ani jeden zástupce.

Situace tak má okamžitý dopad na hotely, které trpí minimem zákazníků. Nejvíce je postižená Praha, kde podle Asociace hotelů a restaurací byla v červnu a červenci obsazenost 18 procent. Hůře na tom byly čtyř a pětihvězdičkové hotely, kde obsazenost byla 9,9 procenta. Před koronavirovou pandemií bylo číslo na 75 procentech.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou důvody absence zahraničních turistů hned dva. „U těch evropských je to zejména kvůli tomu, že jsme přišli o pověst bezpečné země, u těch asijských nebo ruských kvůli stále omezeným leteckým kapacitám. Určitě by k nám šlo dostat více turistů alespoň z Evropy, pokud bychom je uměli oslovit. Jenže CzechTourism má seškrtaný rozpočet a ministerstvo pro místní rozvoj se tváří, že to není jejich problém,“ řekl pro Echo24 Prouza.

Podle něj to ale problém je a do budoucna hrozí, že se turisté přeorientují na sousední země či města, které nejsou tak daleko. Tedy zejména na Vídeň, Krakov nebo Budapešť. „Zejména okolní destinace do své propagace investují řádově více než Praha. Přitom by se ta investice jednoznačně vyplatila. V roce 2019 cestovní ruch odvedl do veřejných rozpočtů 130 miliard korun, takže investovat do jeho záchrany by bylo mnohem užitečnější než navyšovat dotace agrobaronům. Jenže agrobaroni mají lepší politické konexe než majitelé penzionů na horách,“ dodal Prouza.

Situace je odlišná v turistických regionech. Zde svou roli hrají zejména Češi, kteří plní hotely a restaurace. Obraty zde přitom dosahují okolo 80 až 90 procent sezóny roku 2019. „Ale i v těchto oblastech je situace relativně složitá – lidé si pobyty rezervují na poslední chvíli, protože se bojí vývoje situace, a za různé dovolenkové aktivity utrácejí o něco méně než v minulosti, neboť stále šetří,“ řekl Prouza.

S větším zájmem o regionální turistiku však některé majitele hotelů a restaurací přiměl zvýšit ceny. Kromě tříprocentní inflace dříve zástupci z gastronomie uváděli, že lidé mohou očekávat zdražení do 15 procent. Ale reálně řada restaurací zdražuje v řádu desítek procent. Výjimkou tak nejsou případy, kdy jedno obyčejné jídlo vyjde na 200 nebo 250 korun. Kromě vyšších cen u jídla rostou i místní poplatky, jako tomu je například v Lipně nad Vltavou, který dříve stál 21 korun za noc. Nyní je to nově 50 korun. V oblíbených destinacích také hotely přestávají nabízet snídani automaticky k rezervaci pokoje. Nyní nabízí obě služby odděleně, ovšem za stejnou cenu.

Na nepříznivou situaci ve větších městech reaguje Asociace hotelů a restaurací, která v pondělí uvedla, že pokud stát nespustí podpůrný program kurzarbeit pro podnikatele v cestovním ruchu, tak hrozí v dalších měsících kolaps. „Cestovní ruch má velký potenciál pro rozvoj životní úrovně obyvatel a do veřejných rozpočtů přinášel až 41 korun z každé stokoruny, utracené turistou. Pokud vláda bude nadále ignorovat jakoukoliv účinnou pomoc podnikatelům v oboru, hrozí cestovnímu ruchu v následujících měsících další kolaps,“ řekl předseda asociace Václav Stárek.