Trump – nepravděpodobný sjednotitel Ameriky
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
RUSKÝ POSTUP NA UKRAJINĚ
Ruská vojska na Ukrajině urychlila svůj postup, uvedl ruský ministr obrany Andrej Belousov na v pátek zveřejněném videu z návštěvy velitelství uskupení ruských ...
Spojené státy oslavily narozeniny. Dne 4. července uběhlo 244 let od vyhlášení nezávislosti třinácti kolonií na Velké Británii. Jak se na amerického prezidenta sluší a patří, Donald Trump při této příležitosti pronesl projev, a to velmi dobrý.
To samo o sobě není nikterak překvapivé. Trumpovy projevy bývají dobré, jelikož si je nepíše sám. Problém je, že většinou zůstane jen u slov. Nicméně proti jejich obsahu lze jen těžko něco namítat. Pro cynického Čecha byl projev možná až příliš americky kýčovitý.
Trump ho přednesl před obřím sousoším prezidentů George Washingtona, Thomase Jeffersona, Abrahama Lincolna a Theodora Roosevelta vytesaným do skály Mount Rushmore. Projev byl plný odkazů na americkou výjimečnost, skvělost a dějiny. Nad pódiem přeletěla speciální přehlídková skvadra Blue Angels. Prostě show, jak to umí jen Američané.
Přesto se okamžitě na Trumpa za jeho projev sesypala kritika. V The New York Times řeč nazvali „temnou a rozdělující“, podobně se vyjádřilo několik další médií. Agentura Associated Press tvrdila, že „Trump podporuje rasové rozdělení“. Washington Post prohlásil, že „řeč vykrystalizovala Trumpův neústupný tlak na zachování symbolů Konfederace a odkazu bílé nadvlády“. Demokratická senátorka za Illinois Tammy Duckworthová, o níž se spekuluje jako o možné kandidátce na viceprezidentku, řekla, že Trump „po celou dobu mluvil o mrtvých zrádcích“.
Přidal se dokonce komentátor Práva Jiří Pehe, který tweetoval: „Včerejší skandální projev Trumpa u Mt. Rushmore, dál spoléhajícího na kulturně-politické dělení americké společnosti uprostřed sílící epidemie koronaviru, zdárně hloubí jeho politický hrob. Přeji mu v tomto jeho úsilí vše nejlepší. Doufám, že vytrvá.“
Mohlo by se tak zdát, že Trump strávil zhruba 40 minut oslavou generálů Konfederace a dalších temných dějin USA. Přitom o Konfederaci po celou dobu ani slovem nezavadil, nejblíže byl, když prohlásil o Lincolnovi: „Sloužil jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil během naší nejkrvavější války, v boji, který zachránil naši Unii a vymýtil zlo otroctví.“ Konfederačního generála zmínil jen jednou. „Před 157 lety u Gettysburgu Unie statečně vydržela nápor 15 tisíc mužů a zvrátila Pickettův útok.“ „Pickettův útok“, nazvaný po Georgi Pickettovi, který byl pověřený jeho vedením, byl klíčový moment v bitvě u Gettysburgu, největší bitvě americké občanské války.
Je pravda, že proslov byl zaměřen na současné dění a protesty, kdy se kácejí sochy a v amerických institucích probíhá ideologický boj. „Tato levicová kulturní revoluce je navržená tak, aby svrhla americkou revoluci. V tomto procesu by zničila tu civilizaci, která zachránila miliardy z chudoby, od nemocí, násilí a hladu a vyzvedla lidstvo do nových výšin úspěchů, objevů a pokroku. Aby toho docílili, jsou rozhodnutí strnout každou sochu, symbol a vzpomínku na naše národní dědictví,“ prohlásil v jedné pasáži Trump.
V další zase řekl: „Jednou z jejich politických zbraní je kultura rušení (cancel culture), která vyhání lidi z jejich zaměstnání, zahanbuje odpůrce a vyžaduje totální podřízení po komkoli, kdo nesouhlasí. To je definice totalitarismu a je to naprosto cizí naší kultuře a našim hodnotám a naprosto to nemá místo ve Spojených státech amerických.“
Trump však také dal najevo, že se rozhodně nejedná jen o vizi bránící vyvolené bílé. Mluvil také o významném černošském aktivistovi z 19. století Fredericku Douglassovi, o černošských letcích za druhé světové války, hudebníku Louisi Amrstrongovi, běžci Jesse Owensovi a dalších Afroameričanech. „Naši protivníci by chtěli roztrhat ty samotné dokumenty, které použil Martin Luther King, aby vyjádřil svůj sen a nápady, které byly základem spravedlivého hnutí za občanská práva,“ řekl Trump o asi nejslavnějším americkém černochovi.
Trump v projevu vystupoval jako obránce té staré Ameriky, která chápe Deklaraci nezávislosti jako ideál a příslib, o který je potřeba neustále usilovat. Vlastně proti sobě staví slavný Kingův sen, že „jeho čtyři malé děti nebudou souzeny podle barvy jejich kůže, ale pode obsahu jejich charakteru“, a vizi dnešních aktivistů. Pro ty je takzvaná colorblindness čili barevná slepota znakem rasismu, protože člověk snažící se neposuzovat ostatní na základě rasy nemůže nevnímat století útlaku, které činí lidi nerovným.
Proslov tak vyjadřoval mínění většiny Američanů, kteří věří v pozitivní přínos jejich země a nemyslí, že rasismus se vyřeší znovusegregací, tentokrát však progresivisticky odůvodněnou. Problém nebyl v projevu, problém je v Trumpovi, který se sám v kulturních válkách vyžívá a přilévá olej do ohně. Bohužel již málokdo věří, že obranu amerických ideálů myslí vážně.