Mussolini skončil neslavně. Jeho mrtvola visela za nohy na náměstí

Diktátor Benito Mussolini, známý jako Duce, stál u zrodu první fašistické organizace, která více než 20 let ovládala Itálii. K moci ho vynesla touha řady Italů po obnově stability a velmocenském postavení jejich země, které ve svém socialisticko-populistickém programu sliboval. Premiér z let 1922-1943 zavlekl zemi do druhé světové války války po boku hitlerovského Německa, na jejímž sklonku byl před 75 lety, 28. dubna 1945, partyzány bez soudu zastřelen, když se pokoušel se svou milenku Clarou Petacciovou uprchnout do Švýcarska. Obě mrtvoly byly pro výstrahu pověšeny za nohy na milánském náměstí Loretto.

Původně učitel a později novinář Mussolini se narodil 29. července 1883 v severoitalském Predappiu. Po otci byl socialista, ateista a antiklerikál. V politice se začal angažovat jako člen socialistické strany, ze které však byl počátkem první světové války vyloučen. V té době také sepsal pojednání Jan Hus, muž pravdy. Za kladný postoj k husitství a propagování vzniku legií a samotného československého státu byl Mussolinimu v roce 1926 udělen v Československu Řád Bílého lva.

Zdatný řečník, který mel sklon k teatrálnosti, založil v roce 1919 fašistickou organizaci Fasci di Combattimento (Bojové svazky). Ta se o dva roky později přeměnila v Národní fašistickou stranu a na podzim 1922 zorganizovala pochod na Řím, kdy si Mussolini pomocí polovojenských fašistických oddílů v černých košilích vynutil své jmenování předsedou vlády.

Italové zpočátku vítali jeho autoritu – byli unaveni neustále se opakujícími stávkami a prohlubující se ekonomickou krizí. Mussolini se zdál být tím pravým, kdo mohl vyvést zemi z chaosu. Zpočátku také jejich očekávání plnil – zlepšil podmínky dělníků a zahájil ambiciózní program veřejných prací.

Začátek útlaku

V průběhu 20. let Mussolini ale zavedl cenzuru tisku a zakázal všechny ostatní politické strany a záhy začal uplatňovat expanzivní zahraniční politiku. V roce 1935 napadl Etiopii, v roce 1939 obsadil Albánii a následující rok se po boku nacistického Německa zapojil do druhé světové války.

Po vylodění Spojenců na Sicílii v létě 1943 fašistická Velká rada převedla výkonnou moc na krále a Mussolini byl internován. Osvobodil ho ale německý vzdušný výsadek.

V září 1943 Mussolini založil na severu Itálie ovládaném Německem republiku s hlavním městem v Saló. Pokoušel se znovu získat popularitu, mimo jiné programem socializace Itálie včetně znárodnění. Když bylo jasné, že se jeho republika neudrží, pokusil se uprchnout s ustupujícími Němci, ale byl odhalen a zatčen partyzány.

Mussolini hrál na housle, miloval vážnou hudbu, zejména Verdiho. Byl sečtělý v domácí i světové literatuře.

S manželkou Rachele, se kterou se oženil v roce 1915, měl pět dětí (údajně se ale poprvé oženil už v roce 1914 s Idou Dalserovou, se kterou měl syna Benita Albiniega). V politice působila jeho vnučka Alessandra Mussoliniová, bývalá poslankyně a senátorka, která až do loňska zasedala v Evropském parlamentu.