Laboratoře v ČR se blíží testovací kapacitě až 10000 vzorků denně
TESTOVÁNÍ
NOVÉ
2
Vzorky na podezření nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, nyní vyšetřuje téměř osm desítek laboratoří po celé České republice. Jejich celková kapacita se nyní navýšila až na 10 000 vzorků denně. Řekl to ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch, který byl pověřen koordinací laboratorní části projektu při ministerstvu zdravotnictví.
Propojený systém laboratoří by se měl stát jedním z pilířů chytré karantény, která by se po Jihomoravském kraji měla postupně zavádět v ostatních regionech. „Kapacita laboratoří je nyní větší, než je poptávka. Myslím, že jsme se nyní dostali na hranici toho, kdo je schopen testovat v České republice. Provádíme nyní přes 8000 vyšetření denně, což je úžasné v porovnání s tím, když jsme na začátku března začínali prakticky od nuly. Je to obrovský nárůst,“ uvedl Hajdúch.
Echo
Armáda podle něj pomohla vytvořit aplikaci, která umožňuje sledovat kapacitu laboratoří a současně jejich vytíženost. „Díky této aplikaci nyní víme, že kapacita laboratoří je vyšší než počet testů, které dostaneme. Blížíme se kapacitou k 10 000 testům za den, v současné době provádíme zhruba 8000 testů,“ uvedl vědec.
Kapacita laboratoří má podle něj nyní dostatečnou rezervu pro nastartování chytré karantény, kdy by požadavky na testování měly průběžně ještě narůst. Počítá se s tím, že velké laboratoře by svou kapacitu mohly do budoucna ještě navýšit. Jak velká bude faktická potřeba, až se projekt chytré karantény naplno rozjede, se podle Hajdúcha nyní těžko odhaduje. „Ta potřeba se bude určitě měnit v čase, záležet bude i na tom, jak se budou rozvolňovat opatření, a na tom, do jaké míry budou občané tato opatření respektovat. Odhaduji ale, že minimální počet vyšetření by měl být kolem 10 000 a maximální kolem 20 000. Realita se bude pohybovat mezi těmito dvěma čísly,“ doplnil.
Testovací laboratoře jsou pilířem chytré karantény, potřeba však k tomu byla především elektronizace systému a jeho propojení. Jedním z kroků je například nahrazení papírových žádanek elektronickými, které připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Během měsíce se naprogramovalo množství užitečných informačních systémů, které umožňují sledovat průchodnost vzorků a pacientů celým systémem. Začínáme nyní dostávat vskutku manažerská data, na základě kterých může vláda dělat kvalifikovaná rozhodnutí. Je to velmi dobrá zpráva. Vidíme v reálném čase, kolik vzorků dnes dorazilo do laboratoří, jaká je kapacita které laboratoře, zda jsou některá pracoviště přesycená vzorky, aby se mohla případně provést redistribuce,“ doplnil Hajdúch. Kapacita pracovišť by tak mohla být i do budoucna efektivně využita.
