Stalin, Mao Ce-tung, Kohout a Zeman

EDITORIAL

Stalin, Mao Ce-tung, Kohout a Zeman
Spisovatel Pavel Kohout Foto: Foto: Profimedia.cz
1
Komentáře
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Spisovatel Pavel Kohout je jedinečný úkaz. Každému, kdo by se jako on dostal na práh devadesáti let bohatého a barvitého života, bych přál, aby byl v tak výtečné mentální a fyzické kondici, v jaké je on. Přiznávám, že ho sám pro sebe začínám rehabilitovat až v posledních letech.

V době svého mentálního dospívání, tedy v časech, kdy si člověk nastavuje základní axiomy, což bylo na přelomu osmdesátých a devadesátých let, a tedy při pádu komunistického režimu, jsem si jej zasadil do kategorie svazáckých básníků let padesátých a tam nadlouho skončil. To období v české historii se vyznačuje mimořádným selháním intelektuálních elit. Především lidé humanitně založení se fatálně provinili a posloužili nástupu moci odporné komunistické ideologie (nebo ji dokonce prosazovali), která napáchala škody, s nimiž se těžko vyrovnáváme ještě teď. Ale fakt, že dnes věcnou kritikou, lehkým a břitkým perem, bez prvoplánové nenávisti reflektuje úřadování Miloše Zemana na Pražském hradě někdo, kdo si podal ruku i se Stalinem a Mao Ce-tungem, má nečekané kouzlo.

S axiomy se bojuje těžko, ale některá kouzla mají silnější moc. Zároveň není sebemenších pochyb, že Pavel Kohout je význačný český spisovatel a dramatik. Má a bude mít v české literatuře nezastupitelné místo. Dnes se spolu se čtenáři názorového deníku Echo24 můžete setkat s jeho sedmým z dopisů prezidentu Miloši Zemanovi, kterými, jak sám autor říká, se snaží napravit působení současné hlavy státu. Činí tak jako člověk, s nímž se prezident snažil sblížit, a s přesvědčením, že tím může přispět ke zlepšení stavu věcí veřejných. Přestože je ceněným autorem, své filipiky píše bez nároku na honorář.

Pavel Kohout svůj občanský vzdor ukončuje sedmým dopisem, nechá čas plynout, ale zase se hodlá vrátit. Přejme si, aby to bylo brzo.

Také bych vás chtěl upozornit na druhý díl seriálu Petra Holuba. Připomíná činnost našich legionářů, která byla tolik oceňovaná masarykovskou republikou, a dnes si s nimi nevíme moc rady, přitom jde o největší československý vojenský počin 20. století plný statečnosti, bojovnosti a odhodlání s bolševikem bojovat. Budiž nám to inspirací pro dnešní časy.

Sdílet:

Hlavní zprávy