Evropská komise pochválila plot mezi Běloruskem a Litvou. Lotyšsko kvůli migrantům vyhlašuje nouzový stav
MIGRANTI V LITVĚ
Plán litevské vlády na výstavbu plotu na hranici s Běloruskem považuje Evropská komise za „dobrý nápad“, ale nebude se podílet na jeho financování. Evropská unie doufá, že zastavení letů z Bagdádu do Minsku zbrzdí migraci do Litvy a povede ke zklidnění situace na litevsko-běloruské hranici. Na tiskové konferenci to dnes sdělil mluvčí komisařky pro vnitřní záležitosti a migraci Ylvy Johanssonové. Lotyšsko kvůli vlně migrantů vyhlašuje nouzový stav.
V předchozích týdnech Litva čelila přílivu více než 4000 migrantů, hlavně Iráčanů a Afričanů. Ti přicházeli z Běloruska a nelegálně překračovali hranice, Litva je před týdnem začala vracet. Běloruský režim od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila. Loni do Litvy, která má necelé tři miliony obyvatel, přišlo z Běloruska nelegální cestou asi 80 lidí.
Litevská vláda hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru, která bude stát podle ní odhadem více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun). O plánu na výstavbu plotu dnes jedná litevský parlament. Mluvčí eurokomisařky dnes zdůraznil, že země sice zaznamenala „významný nárůst“ počtu přistěhovalců, ale „to ještě neznamená, že evropské fondy poslouží k výstavbě této bariéry. Komise nefinancuje žádné bariéry, žádné zdi“, citovala jej agentura AFP.
Podle agentury AFP už litevské úřady začaly na hranici s Běloruskem s instalací plotu s ostnatým drátem.
„Těší nás velmi konstruktivní přístup iráckých partnerů a jejich konstruktivní reakce. (...) Iráčtí partneři jsou si vědomi, jak je toto téma pro EU významné a doufáme, že se situace okolo letů z Bagdádu do Minsku stabilizuje,“ uvedl mluvčí k tématu zrušení letů.
Lotyšsko vyhlašuje nouzový stav
Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. „Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici,“ napsal server Delfi.lv.
Pohraničníkům mají pomáhat armáda a policie. Společně se budou snažit bránit pokusům o nezákonný přechod lotyšsko-běloruské hranice a budou spolupracovat i při navracení migrantů do Běloruska. Vojáci a policisté mají také pohraničníkům pomáhat při ověřování, že nezvaní hosté příkaz k návratu plní, a podnikat všechny nezbytné kroky, aby se migranti vrátili do Běloruska.
„Toto rozhodnutí přijala vláda,“ napsal portál. „Na území, kde platí nouzový stav, pohraniční stráž ani další zařízení nepřijímají žádosti o udělení azylu,“ dodal.
Tvrdá opatření premiér Krišjánis Kariňš a ministryně vnitra Marija Golubevaová vysvětlili tím, že příchod nelegálních migrantů představuje „hybridní válku“ proti členským státům Evropské unie.
Armáda se má podle ministerstva vnitra postarat o zajištění místa a infrastruktury pro rozmístění osob, které nezákonně překročily hranici, a také osob, které přicestovaly z Běloruska a podaly žádost o poskytnutí azylu.
Na webu vlády je podle portálu dosud poněkud odlišný text nařízení o vyhlášení nouzového stavu, ve kterém se praví, že žádosti o azyl se přijímají na dvou pohraničních přechodech.
Server dodal, že o vyhlášení nouzového stavu vláda jednala několik hodin za zavřenými dveřmi.
Lotyšští pohraničníci během 24 hodin zadrželi více než 200 migrantů, kteří nezákonně překročili hranice, uvedla agentura TASS a dodala, že Lotyšsko je po Litvě další zemí, která se potýká s nelegální migrací přicházející z území Běloruska. Poté, co Litva začala vracet migranty zpět do Běloruska, se jejich proud rozdělil mezi Polsko a Lotyšsko.
Do Litvy dorazilo z Běloruska na 4110 migrantů, zatímco za celý loňský rok to bylo asi 80 osob. Vilnius obviňuje režim v Minsku, že migranty používá jako zbraň v „hybridní válce“ vyhlášené Evropské unii v odvetě za sankce. Ty mají režim Alexandra Lukašenka potrestat za falšování voleb, porušování lidských práv při potlačování protestů a také za květnový incident, kdy běloruské úřady přinutily k přistání v Minsku letadlo z linky mezi Aténami a Vilniusem, aby mohly zatknout opozičního novináře, cestujícího na jeho palubě.