Nechtějí žít, nenacházejí smysl. Psychika dětí dostává zabrat

Třináctiletý Vojtěch z malého města ve Středočeském kraji mívá úzkosti, popisuje je jako mlhu, ve které se nedokáže orientovat. V takových chvílích se mu změní svět, cítí se konsternovaný, obklopí ho to a zastaví v jakékoli činnosti. Úzkostné okamžiky se objeví tak jednou do týdne a samy zmizí. Jeho matka se bála, aby se stavy nezhoršovaly, a tak zašla za dětskou psychiatričkou. Podle jejích slov toho hodně prožil, rozvod rodičů, otec už si založil novou rodinu. Odbornice jí doporučila, aby s ním co nejvíc mluvila, s antidepresivy zatím počkají. Nejdůležitější je vyčistit rodinné vztahy.

Nepomohl tomu ani lockdown, který je sám o sobě zátěž. „Pokud k tomu přičteme to, že část dětí žije v rodinném prostředí, které je nějak oslabeno – rodiče jsou rozvedeni a moc spolu nekomunikují, nebo jsou v dlouhodobém konfliktu, případně jsou velmi výkonově zaměření a mají na dítě neúměrně vysoké nároky či jsou citově chladní, sami mají psychické potíže, existenční starosti a nemají na dítě čas, pak vznikají neobyčejně náročné podmínky, které děti nezvládnou,“ vysvětluje ředitelka rodinného centra Dům tří přání Miroslava Flemrová.

Covidová opatření, i když už jsou dávno pryč, stále krouží okolo jako stín a to, co zasela, v našich dětech stále je. České děti nemohly kvůli vládním opatřením do školy nejdéle z Evropy. „Distanční výuka zabránila dětem v přirozeném rozvoji. Zavírání škol nebyl účinný nástroj, což si uvědomuje už i řada odborníků. Nahradil je pak systém karantén, který ale také nebyl účinný, protože i tak docházelo k zavírání tříd, někdy i celých škol,“ vysvětluje ředitel základní školy v Troubkách Petr Vrána.

V období od podzimu 2020 až do jara 2021 většina dětských psychiatrů uvádí, že výrazně přibylo dětských pacientů. „Přes 80 procent lékařů uvádí nárůst závislosti na počítačových hrách a sociálních sítích a 90 procent lékařů uvádí nárůst depresivních poruch,“ informuje z Krajského úřadu Jihomoravského kraje Pavla Kovářová, která se touto problematikou zabývá. Dále doktoři zaznamenali zvýšený počet sebepoškozování a sebevražedné myšlenky. Kromě zavření škol děti přestaly chodit do kroužků, méně sportovaly, méně se zapojovaly do společnosti.

Celý text Alžběty Bublanové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtku v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.