Tálibán dobývá jedno město za druhým, padl i Kandahár

Bojovníci radikálního hnutí Tálibán už obsadili afghánská města Ghazní a Herát a později také druhé největší město Kandahár. Islamističtí povstalci se tak už zmocnili správních středisek dvanácti z celkových 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy Afghánistánu. Kromě Američanů už stahují z ambasády své lidi i Kanaďané. Ti ovšem chtějí ambasádu uzavřít úplně. Do Kábulu proto vyšlou speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců ambasády.

Nejmenovaní činitelé agentuře AP sdělili, že Kandahár, který je centrem provincie téhož jména, padl do rukou Tálibánu. Podle nich se místním vládním představitelům a jejich doprovodu podařilo z města letecky uprchnout.

Jak uvedla agentura AFP, Tálibán se ve třetím největším afghánském městě Herátu nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země.

„Nepřítel uprchl,“ napsal na svém twitterovém účtu mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. „Do našich rukou padly desítky vojenských vozidel, zbraní a střeliva,“ dodal.

Podle mluvčí organizace Lékaři bez hranic (MSF) kvůli bojům v zemi opustilo od června domovy téměř milion lidí.

„Mohu potvrdit, že Ghazní padlo ráno do rukou Tálibánu. Převzali kontrolu nad klíčovými oblastmi města: úřadem guvernéra, policejním ředitelstvím a vězením,“ sdělil AFP předseda provinční rady Ghazní Násir Ahmad Fakírí. Dodal, že někde se ještě bojuje, ale většinu města bojovníci Tálibánu prakticky ovládli.

Z dvanácti správních středisek, které Tálibán od květnového zahájení své ofenzivy dobyl, je Ghazní nejblíže k afghánské metropoli Kábulu.

Dříve Tálibán dobyl také čtvrtmilionový Kunduz, který je pokládán za bránu do severních provincií bohatých na nerostné suroviny a díky své poloze u hranic s Tádžikistánem je strategicky důležitý. Ovládat toto město znamená podle stanice BBC mít pod kontrolou i jednu z nejdůležitějších cest pro pašování afghánského opia a heroinu do Střední Asie a dál do Evropy.

Mluvčí MSF Nikola Tenevová uvedla, že podle odhadu Afghánské nezávislé komise pro lidská práva (AIHRC) boje provázející ofenzivu Tálibánu přinutily v posledních třech měsících opustit domovy 938.000 Afghánců. Tento osud podle AIHRC dosud postihl už pět milionů z 38 milionů obyvatel Afghánistánu.

MSF upozornila na těžkou situaci, v níž se ocitlo civilní obyvatelstvo. „Lidé umírají v křížových palbách nebo při explozích. Když jsou zraněni, je pro ně nepředstavitelně složité dostat se do zdravotnického zařízení,“ uvádí se mimo jiné v tiskové zprávě poskytnuté Tenevovou.

„Situace se v některých městech zhoršila natolik, že například v Laškargáhu nebo Kunduzu jsou nemocnice přímo na frontové linii,“ uvedla v této souvislosti koordinátorka humanitární pomoci Lékařů bez hranic Laura Bourjollyová.

Kanada evakuuje svou ambasádu v Kábulu, pak ji zavře

Kanada vyšle do afghánského hlavního města Kábulu speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců kanadské ambasády před jejím uzavřením. S odvoláním na nejmenovaného úředníka, který byl s plánem obeznámen, to dnes napsala agentura AP.

Americké ministerstvo zahraniční ve čtvrtek oznámilo, že s ohledem na bezpečnostní situaci v Afghánistánu v nadcházejících dnech zahájí částečnou evakuaci své ambasády. Za tímto účelem na kábulské letiště Spojené státy vyšlou dodatečných 3000 vojáků. Washington zároveň ujistil, že americká ambasáda v Afghánistánu zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární služby.

Na minimum budou také omezeny počty pracovníků na britském velvyslanectví v Kábulu, které se navíc přemístí do bezpečnější lokality, oznámil ve čtvrtek Londýn.

Rozhodnutí evakuovat zaměstnance ambasád přichází ve chvíli, kdy islamistické hnutí Tálibán rychle dobývá většinu země, k čemuž dochází necelé tři týdny před plánovaným ukončením americké vojenské mise v Afghánistánu. Ve čtvrtek se radikálové mimo jiné zmocnili afghánského druhého největšího města Kandaháru, kde Tálibán vznikl.

Dobytí Kábulu nebude tak snadné, míní analytik

Dohoda z Dauhá vydláždila Tálibánu cestu k moci v Afghánistánu, domnívá se francouzský analytik Georges Lefeuvre z Institutu pro mezinárodní a strategické vztahy (IRIS). Radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán pro ovládnutí země v podstatě zbývá dobýt už jen hlavní město Kábul, situaci ale bude mít o poznání obtížnější, než v 90. letech. Město je podle Lefeuvra výrazně větší, jeho obyvatelé mladší, vzdělanější a s přístupem k informacím a k sociálním sítím. Pro Tálibán bude podstatně těžší je přesvědčit nebo přemoci, než v roce 1996, uvádí list 20 Minutes.

Postup Tálibánu Afghánistánem je podle Lefeuvra vyjma několika významných ozbrojených střetů hladký a rychlý, v 80 procentech se afghánská armáda vzdává bez boje. Vládní jednotky jsou méně početné a jsou od sebe vzdálené, což přispívá k obavám vojáků, míní Lefeuvre. Jejich zbraně a vybavení, které jim poskytli Američané, padají do rukou Tálibánu. V neděli, po ovládnutí města Zarandž, uspořádali islamističtí bojovníci spanilou jízdu na amerických vojenských vozech Humvee.

Tento týden v pondělí afghánský prezident Ašraf Ghání pozval na schůzku do prezidentského paláce vojenské vůdce z řad mudžahedínů, kteří úspěšně bojovali se Sovětskou armádou a dodnes mají početné soukromé milice. Ghání jim podle Lefeuvra slíbil zbraně, pokud budou bojovat proti Tálibánu. Tito váleční vůdci ale rozhodně nejsou jednotnou národní armádou a jejich zapojení má velmi rozličné motivace, často neslučitelné. V roce 1992 tyto neshodly uvrhly zemi do občanské války, připomíná analytik.

Jedním z mála kladů současné situace je podle něj proměna Tálibánu, který už není jen radikálním hnutím bojovníků, ale také diplomatickou silou se zastoupením v několika zemích a partnerem při mnoha jednáních. Podle Lefeuvra proto není v zájmu hnutí, aby jeho lidé unášeli ženy a nutili je ke svatbám nebo aby popravovali zajatce na dobytých územích. Naopak se hnutí nejspíš bude snažit postupovat metodami, které budou pro mezinárodní síly podstatně přijatelnější, aby mohlo být v budoucnu rovnocenným partnerem pro jednání.

Británie se možná vrátí do Afghánistánu

Afghánistán směřuje k občanské válce a pokud v zemi začne působit Al-Káida a bude ohrožovat Západ, Británie by se tam mohla vojensky vrátit, prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace v rozhovoru s britskými médii. Británie a stejně tak i Spojené státy se v těchto dnech definitivně stahují z Afghánistánu, kde působily posledních dvacet let; stále větší část afghánského území přitom začíná ovládat radikální islamistické hnutí Tálibán. Kvůli bezpečnosti vlastních spolupracovníků a diplomatů vysílá Británie na místo 600 vojáků, Spojené státy 3000.

"Nechám otevřené všechny možnosti. Tálibán má už od minule jasnou zprávu – stanete se hostitelem Al-Káidy, začnete napadat Západ nebo jiné takové země a můžeme se vrátit," odpověděl ministr na otázku reportéra LBC radio, zda by se Británie mohla vrátit do Afghánistánu.

Afghánistán "směřuje k občanské válce" a chudoba a terorismus budou v zemi stále častější, řekl Wallace stanici BBC. Ministr také podle BBC odsoudil dohodu o stahování vojsk, kterou s Tálibánem uzavřel v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump. Označil ji doslova za "prohnilou dohodu". USA tehdy slíbily, že se stáhnou do května 2021 výměnou za bezpečí ustupujících vojsk.