Hygiena předávala policii osobní data lidí v karanténě. Vyšetřuje to ÚOOÚ

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) prošetřuje předávání dat policii o lidech, kterým byla nařízena karanténa. Podle informací médií data předávaly všechny krajské hygienické stanice a Česká správa sociálního zabezpečení. ÚOOÚ to v pátek uvedl na webu. Na zasílání údajů policii upozornil v lednu Deník N.

„Státní orgány musí zacházet s osobními údaji občanů vždy přesně v intencích zákona a zákonným způsobem, účelně a přiměřeně,“ upozornil předseda úřadu Jiří Kaucký. Úřad proto zjišťuje nejen praxi při oznamování údajů, ale také okolnosti, za nichž policie údaje dále uchovávala a používala.

Podle Deníku N krajské hygienické stanice a správa sociálního zabezpečení posílaly policii kromě informace o nařízení karantény také datum narození, adresu trvalého bydliště a místo současného pobytu. Policie neuvedla, jakým způsobem s daty nakládá.

„Poskytnutí údajů Policii ČR považuji za protiprávní,“ myslí si expert na ochranu osobních dat Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost. „Hygienické stanice nemají pro předání údajů žádný právní titul ani základ v právním řádu České republiky. Předání bylo a je tím pádem závažný bezpečnostní incident. Ten jsou povinny okamžitě ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů a také všem lidem, o kterých tyto informace neoprávněně předaly,“ vyjádřil se ÚOOÚ.

Do karantény kvůli koronaviru šlo za 11 měsíců epidemie v Česku 421.300 lidí. Téměř pětina z nich do ní zamířila letos v lednu, a to přes 76.800. Lednový počet byl zatím druhý nejvyšší. Nejvíc karanténních e-neschopenek lékaři vystavili loni v říjnu, kdy kvůli šíření nákazy muselo zůstat doma přes 119.200 lidí. Karanténa se loni od září zkrátila ze 14 na deset dní. Do karantény nemusí ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil.

Vláda bude v pondělí posuzovat novelu ministerstva vnitra, podle které by policisté mohli mít přehled o opakovaném porušování nařízení proti šíření koronaviru. Novela rozšiřuje registr přestupků o přestupky spáchané podle krizového zákona. Úpravy a vyšší postihy se podle mluvčí vnitra Kláry Dlubalové týkají jen porušování krizových opatření nařízených vládou, tedy například zákazu provozování služeb a pohybu. Třeba nošení roušek do nich nespadá.