Lupiče z Louvru pomohli dopadnout experti z Izraele. Zloději měli komplice přímo v muzeu

Francouzská policie zadržela dva podezřelé z říjnové loupeže v pařížském Louvru, při níž z expozice zmizelo osm královských šperků nevyčíslitelné hodnoty. Na jejich dopadení se zásadním způsobem podílela izraelská bezpečnostní společnost CGI Group, vedená bývalým šéfem izraelské tajné služby Šin Bet Ja’acovem Perim. Jak také informoval deník Bild, vyšetřovatelé zjistili, že lupiči měli komplice mezi zaměstnanci muzea.

„Jedna osoba napojená na muzeum nás kontaktovala prostřednictvím naší pobočky v Římě, protože v současné politické situaci je těžké spolupracovat s izraelskými firmami přímo,“ uvedl šéf CGI Zvika Nave. „Naše skupina ihned odcestovala do Paříže a začala prověřovat zaměstnance muzea, bezpečnostní službu i průvodce.“

Podle Bildu se vyšetřovatelům brzy podařilo odhalit digitální stopy, které naznačovaly, že do krádeže bylo zapojeno více pracovníků Louvru. Členové izraelského týmu přitom působili v utajení. „S některými lidmi jsme mluvili, aniž by tušili, že jsou právě vyslýcháni. Tyto rozhovory jsme nahrávali. Nevěděli, kdo se jich ptá ani proč, ale ukázalo se, že byli v kontaktu s pachateli mimo muzeum,“ popsal Nave.

Vyšetřovací tým podle něj postupoval mimořádně obezřetně. „To, že někdo něco řekl, nám nestačilo. Vše jsme dvakrát ověřili alespoň z jednoho dalšího zdroje. Ze zhruba pěti set zaměstnanců jsme se rychle dostali na tři až čtyři hlavní podezřelé. Dva z nich byli zatčeni,“ dodal.

Podle izraelských expertů má případ mnoho podobností s loupeží v drážďanském Zeleném klenotu z roku 2019, kdy členové rodiny Remmo ukradli desítky historických šperků. I tehdy se na vyřešení kauzy podílela CGI Group. „Také v Německu pomáhal člověk zevnitř – pracovník bezpečnostní agentury, který zlodějům předal informace. I tam někdo zajistil, že alarm nefungoval. Stejné schéma vidíme i v Paříži,“ řekl Nave.

Incident se odehrál 19. října, kdy se zloději pomocí žebříku německé výroby dostali do části muzea se sbírkou francouzských korunovačních klenotů. Policie na místě později zajistila více než 150 DNA stop. Přestože dva hlavní podezřelí už skončili ve vazbě, uloupené šperky zatím nebyly nalezeny.

„Případ ještě není uzavřen. Cennosti se zatím nevrátily ke svému majiteli, ale jsme velmi optimističtí, že jsme na správné cestě,“ ujistil Nave.

Ředitelka Louvru Laurence des Carsová, která po incidentu nabídla rezignaci, ji podle francouzských médií po odmítnutí ministerstva kultury stáhla. Na její podporu se postavily desítky šéfů světových muzeí a galerií – od londýnské Tate po pražskou Národní galerii. Ve společném prohlášení napsali, že „muzea nejsou pevnosti ani trezory a čelí čím dál větší brutalitě světa“.

Des Carsová vede Louvre od roku 2021. Po krádeži čelila kritice, že muzeum věnovalo příliš málo prostředků na ochranu exponátů. Zatímco pravicové strany hovoří o „dalším důkazu úpadku Francie“, odborníci upozorňují, že podobný zločin by mohl potkat jakoukoli velkou instituci na světě.