Týdeník Echo: Operace Koudelka, co soudí Špidla o Zemanovi

Na obálce nového čísla Týdeníku Echo se usmívá (byť pod respirátorem) ředitel BIS Michal Koudelka. Vztahu jeho osoby a instituce, kterou vede, k zahraniční politice Babišovy vlády si všímá Ondřej Šmigol. Velký rozhovor s někdejším sociálnědemokratickým premiérem Vladimírem Špidlou, a to nejen o tajných službách a prezidentu Zemanovi, připravil Daniel Kaiser.

Salon o tom, jak snížit rostoucí státní dluh, způsobený nezodpovědnou finanční politikou současného kabinetu, připravila s třemi ekonomickými experty Lenka Zlámalová. Nad  nedělním předáváním Oscarů se zamýšlí Ondřej Štindl, s americkou společenskou realitou nás v eseji Spojené státy výmarské seznamenuje Martin Weiss.

Permanentní cestovatel Jiří Peňás se vynořil ve Všenorech a zevrubnou analýzu polského interrupčního zákona vypracoval Ondřej Šmigol. O pozoruhodných projektech realizovaných na českém a moravském venkově píše Matěj Beránek v rubrice Architektura. Příloha Chytrá domácnost si všímá nových technologií.

Michal Koudelka, píše Ondřej Šmigol, „se stal symbolem pnutí v české diplomacii. Na jedné straně prozápadní vláda, na druhé proruský Hrad. Vláda má sice v zahraniční politice hlavní slovo, ale Zeman jí dokáže zdatně házet klacky pod nohy. Ukázalo se to i kolem sporu ohledně hodnosti Michala Koudelky. Ten je dosud pouze plukovníkem. Vláda ho opakovaně, tedy v květnu 2018, říjnu 2018, květnu 2019, říjnu 2019 a říjnu 2020 navrhla na povýšení na generála, Zeman to vždy odmítl“.

Chová se Miloš Zeman vlastizrádně? ptá se Daniel Kaiser Vladimíra Špidly. Expremiér odpovídá: „Nemám kolem Vrbětic žádné extra informace, ale co Miloš Zeman dělá, tu definici myslím nenaplňuje.“ „Cituji senátora Czernina: Vadí mi, že pan prezident by nás rád dostal do závislosti na Rusku nebo na Číně. Vy Zemana dlouho znáte. Je možné, že by byl ruský nebo čínský agent, může být vůbec Zeman agentem něčeho?“ „Ne! Od pana senátora je to asi metafora. Miloš Zeman, jak já ho znám, je velmi sebestředná osobnost. Což myslím významně oslabuje váhu podobných hypotéz.“ „Fakt je ten, že už za prezidentování Václava Klause se s ohromnou lehkostí operovalo tím, že prezident je vlastizrádce. Tyhle řeči bez důkazů úřad prezidenta velmi devalvují.“ „To si myslím taky. A to mě vždycky štvalo, takové silácké výroky bez jakýchkoli podkladů. Když o mně Ivan Langer říkal, že jsem kříženec mezi Berijou a Stalinem, no tak uznejte sám, že být srovnáván s těmito zrůdami mi mohlo připadat značně nespravedlivé. Nějak se u nás v politice stalo, že slova nemají váhu, nešetří se s nimi, plácá se.“

„Je Donald Trump fašista?“ ptá se Martin Weiss sugestivně v úvodu svého eseje a pokračuje: „Ochota odpovědět na tuto otázku kladně se v posledních letech stala v určitých kruzích jakýmsi měřítkem občanské statečnosti. I odborníci byli do této hry vtaženi. Kdo považuje za důležité, aby byl Trump uznán jako stoprocentní fašista, najde oporu u historika Timothyho Snydera, známého i u nás. (...) Pro ty, kdo rádi dospívají ke svému názoru až po hlubokých vnitřních bojích, je tu slavný historik předválečné Francie Robert Paxton: ten v lednu napsal článek o tom, že původně s označením Trumpa za fašistu váhal, ale dnes už neváhá. Asi si teď už můžeme říci, že pokud byl Trump fašista, tak dost neschopný. Protože skutečný fašista moc, jakmile se jí jednou chopí, už nepustí.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.