Gruzínský spolek žádá návrat Stalina do Gruzie. Jen socha jim nestačí
návrat diktátora
NOVÉ
1
Gruzínská nevládní organizace je podle médií odhodlána dosáhnout vydání ostatků někdejšího sovětského diktátora Josifa Stalina, aby je mohla pochovat v jeho vlasti, tedy v Gruzii. "Kategoricky požadujeme, aby byl tento člověk nakonec pohřben ve svém rodišti," praví se v prohlášení spolku Stalin. Diktátor se v prosinci 1878, ještě jako Josif Vissarionovič Džugašvili, narodil v gruzínském horském městě Gori, kde mu ještě za jeho života postavili velkou sochu.
Stalin spočívá u zdi moskevského Kremlu, kde byl pochován po odhalení svých zločinů; historici mu přičítají miliony obětí. Dříve Stalinova nabalzamovaná mrtvola spočívala v mauzoleu po boku vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina.
"Vedoucí spolku Stalin, profesor Grigol Oniani, hodlá vyvolat široké společenské hnutí s cílem pochovat tělo Josifa Stalina v Gruzii. Oniani tvrdí, že již získal podporu gruzínské pravoslavné církve a nejlepších představitelů společnosti, patriarchát ale profesorova prohlášení dosud nepotvrdil a vládní představitelé se odmítají vyjádřit," napsal ruský list Kommersant na svém webu.
Možná je tu jeden háček. Oniani tvrdí, že mu patriarcha Ilja II., stojící v čele gruzínské pravoslavné církve, dal najevo, že Rusové sotva předají Stalina do gruzínských rukou. Pokud by se tak ale přece jen stalo, vypraví prý do Moskvy vlastní letadlo a Stalinův prach pak v rukou přenese z Tbilisi do Gori.
V patriarchátu podle Kommersantu připustili, že Ilja II. Onianiho přijal, ale tvrdí, že "k věcnému posouzení dané otázky nedošlo". Onianův projekt podle deníku nepodpoří ani vláda z obavy, že by to opozice okamžitě označila za důkaz "proruské orientace režimu"; Stalina totiž opoziční politici považují za "ruského státního činitele a diktátora, který neměl ke Gruzii pozitivní vztah".
Kommersant připomněl, že nápad s pochováním Stalina v Gruzii se objevil už v 90. letech, ale ani tehdy žádný velký ohlas u veřejnosti nevyvolal. A v Gori stával obrovský Stalinův pomník až do roku 2010, kdy jej tehdejší prezident Michail Saakašvili nařídil přemístit do tamního Muzea sovětské okupace.
