Týdeník Echo: Tři bankéři, Čingischán a antisemitismus v Black Lives Matter

TÝDENÍK ECHO

Týdeník Echo: Tři bankéři, Čingischán a antisemitismus v Black Lives Matter
Týdeník

Týdeník ECHO

Z obálky nového čísla Týdeníku Echo se dívají tři významní čeští bankéři, Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky, Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky, a Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB. Všechny tři pozvala Lenka Zlámalová do Salonu Týdeníku Echo, aby s nimi probrala nejen finanční a ekonomické aspekty aktuální pandemie. Ondřej Šmigol obrátil svou pozornost do dávné minulosti, až k Čingischánovi, a hledal tam poučení pro současnost.

Jan Fingerland se zase zaměřil na skrytý i neskrývaný antisemitismus v hnutí Black Lives Matter. Velkou pozornost věnuje toto číslo architektuře, a to speciální přílohou Architektura a design, ale de facto i rozhovorem s developerem Luďkem Sekyrou, jenž představuje svou právě zahájenou výstavbu rozsáhlého komplexu budov na pražském Smíchově. Koneckonců i článek Jiřího Peňáse o přestavbě karlínské Invalidovny se týká architektury. Té barokní i té současné.

V Salonu Týdeníku Echo říká Mojmír Hampl: „Zažíváme zajímavé období (...). Nějaké smíření. Přijetí toho, že tohle není záležitost, která se dá jednoduše vypnout. Nedá se z ní jednoduše vystoupit. Nemá jednoduchý, dobře definovaný konec. Ten přirozený šok na začátku vede člověka k tomu, že je opatrnější. Víc důvěřuje tomu, kdo mu ten šok podává a vysvětluje. To bylo na jaře. Dnes se začínáme dělit podle jiných kritérií. Podle toho, jestli jsme připraveni víc riskovat. Jestli víc věříme sami sobě a své schopnosti se ochránit. Jestli víc věříme vlastní odpovědnosti. Už je to jiné dělení společnosti. Společné nám je to, že se učíme adaptovat na to, že to možná neskončí rychle. Že žádný konec zatím nevidíme.“

V článku Čingischán by četl The Economist a upíjel latté si Ondřej Šmigol všímá mj. knihy Johana Norberga, v USA působícího švédského historika idejí. „Jmenuje se Open: The Story of Human Progress (Otevřeno: Příběh lidského pokroku). Není jen o Mongolech. Jejím cílem je ukázat, jak otevřené společnosti, kde kvete tolerance, proudí výměna názorů i lidí, vedou k rozvoji a pokroku. (...) Stopadesátitisícová horda, která v roce 1241 vtrhla do Evropy, byla jen asi z jedné třetiny tvořena etnickými Mongoly. K překvapení evropských obránců byl její součástí i anglický heretik, který před pronásledováním doma utekl k údajně tolerantnějším Mongolům. Norberg přiznává, že mongolské výboje byly krvavé, ale pro svou domácí politiku by jejich sjednotitel Čingischán byl dnes považován za ‚politicky korektního, svou ctnost signalizujícího pijáka latté‘.“

A esej Jana Fingerlanda začíná takto: „Ulicí procházeli rozzlobení lidé, provolávali protižidovská hesla, napadali židovské obchody a hanobili synagogy. Nejde o výjev z carského Ruska, ale ze Spojených států letošního roku. Třeba z demonstrace hnutí Black Lives Matter v Los Angeles koncem letošního května. Je v tom velký kus ironie. Typický americký Žid je potomkem imigrantů z východní Evropy, kteří prchali před chudobou, ale i nenávistí. I v Americe se stali předmětem předsudků nebo ústrků, podobně jako černoši, i když v menší míře. Ale dostali šanci, využili jí a většinou se brzy vzmohli. Řetěz ironie je ale delší.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.

Foto: Týdeník Echo