Živnostníkům se zvýší výdajové paušály na dvojnásobek. Nově to budou až dva miliony
Výdajové paušály
Limity pro využití výdajových paušálů u živnostníků se zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony. Schválila to v pátek sněmovna ve vládním daňovém balíčku, k němuž přijala pozměňovací návrh poslanců ODS a ANO. Zvýšení limitu podpořilo i ministerstvo financí. Dolní komora parlamentu s podporou ministerstva financí schválila také další poslanecký návrh, který snižuje sazbu daně z přidané hodnoty na teplo a chlad z nynějších 15 na deset procent. Změna má tlumit tlaky na růst cen tepla, který hrozí hlavně kvůli zdražení emisních povolenek.
Výdajové paušály slouží živnostníkům při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou, kterou zákon stanoví procentem, a to podle jednotlivých druhů podnikání. S návrhem na jejich zvýšení přišli poslanci ODS Zbyněk Stanjura a Vojtěch Munzar a také poslanec vládního hnutí ANO Jan Volný. Zvýšení limitu pro výdajové paušály připraví podle ministerstva veřejné rozpočty o 1,5 miliardy korun, ministerstvo ale očekává, že je přinese další fáze rozšiřování elektronické evidence tržeb. Příslušná změna zákona o EET však ve Sněmovně ještě ani neprošla prvním čtením.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pátek řekla, že chce svou podporou tohoto návrhu předvést, že je potřeba pomáhat živnostníkům, kterým stát regulacemi ztížil život.
Snížení DPH na dodávky tepla a chladu má tlumit tlaky na růst cen tepla, který hrozí hlavně kvůli zdražení emisních povolenek. S návrhem přišlo víc poslanců z různých sněmovních stran. Již dříve varovali, že v případě prudkého zdražení tepla hrozí, že lidé budou přecházet k lokálnímu vytápění, což zhorší emise skleníkových plynů.
Sněmovna nepodpořila řadu poslaneckých návrhů, které se týkaly třeba sazeb daní. Neprošel například návrh Zbyňka Stanjury (ODS) a Jiřího Dolejše (KSČM) na snížení spotřební daně z piva. Sněmovna odmítla i návrh Jana Skopečka (ODS) a Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka z nynější roční částky 24.840 korun na rovných 30.000 korun. Neuspěl ani Miroslav Kalousek (TOP 09) s návrhem na opětovné zavedení dvou sazeb daně z přidané hodnoty ve výši 20 a deset procent, nebo 19 a deset procent.
Vládní daňový balíček mění celkem deset zákonů týkajících se daní. Zavádí také zdanění zahřívaného tabáku spotřební daní. Spotřební daň ze zahřívaných tabákových výrobků by podle návrhu měla být aplikována na váhu, se sazbou daně ve stejné výši, jako je u tabáku ke kouření. Zdanění zahřívaných tabákových výrobků by se mělo týkat například výrobků iQOS od společnosti Philip Morris, ve kterých se na rozdíl od cigaret tabák jen zahřívá. Podle dřívějšího vyjádření firmy je vládní návrh v souladu s celoevropským trendem. Zdanění zahřívaného tabáku má začít platit během příštího roku, a to šest týdnů od prvního dne měsíce následujícího od vyhlášení daňového balíčku ve sbírce zákonů.
Balíček obsahuje také změnu zákona o celní správě, která umožní celníkům, aby při kontrole hazardu a dodržování elektronické evidence tržeb používali krycí doklady. Neprošel návrh Mikuláše Ferjenčíka (Piráti), který chtěl zrušit právo používat krycí doklady při kontrole EET a navrhoval ho ponechat jen pro kontrolu hazardu.
Sněmovna podpořila návrh rozpočtového výboru, který prodlužuje České televizi a Českému rozhlasu možnost využívat částečné odpočty na DPH, a to až do konce roku 2021. Na návrh rozpočtového výboru také Sněmovna z daňového balíčku vyřadila vládou navrhovanou změnu zákona o DPH, která upravovala pojem dotace k ceně. Jak již dříve upozornila Asociace krajů ČR, navrhovaná změna by způsobila, že částky poskytované z veřejných rozpočtů subjektům, zajišťujícím služby občanům například v dopravě, sociálních věcech nebo školství, by podléhaly DPH.