„Jeho postoj mě děsí.“ Do exprezidenta Klause se pustil jeho podporovatel Boris Šťastný
NOVÁ OPATŘENÍ
Bývalý poslanec ODS a lékař Boris Šťastný se ostře pustil do exprezidenta Václava Klause za to, že vyzývá k odporu proti novým vládním opatřením. Šťastný byl přitom dlouholetým a velkým podporovatelem bývalého prezidenta a loboval za jeho návrat do politiky. Klaus podle něj situaci nechápe a prezentuje postoj, který ho děsí. „Jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ uvedl v prohlášení Boris Šťastný.
Bývalý prezident Václav Klaus vydal v úterý prohlášení odsuzující současná opatření vlády (psali jsme o něm zde). Kritizuje v něm vládní styl komunikace a tvrdí, že vláda zastrašuje obyvatele. Klaus zároveň uvedl, že nejde „o válku s covidem, ale podivnými mezinárodními organizacemi“. Podle něj zvýšení nebezpečí pro jednu rizikovou skupinu nesmí ochromit celý stát.
Podle Borise Šťastného jde o popření „desítek a stovek publikovaných studií renomovaných lékařů“, podle kterých dochází k úmrtí i zdravých lidí či takových, kteří by mohli žít i přes chronické onemocnění ještě desítky let. „Takové konstatování z úst bývalého prezidenta znamená popření mezilidské solidarity, solidarity starých s mladými, zdravých s nemocnými. Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí,“ uvedl Boris Šťastný.
Klaus podle Šťastného „evidentně nechápe“, že nejde o omezování svobody či ničení ekonomiky, ale o snížení počtu nemocných, kteří by mohli ohrozit chod nemocnic a tím i další pacienty. „Lidé by pak zbytečně umírali, nebo by docházelo k nevratnému poškození jejich zdraví. Člověk by řekl, že institut plný renomovaných ekonomů se dokáže z veřejně známých dat takového závěru snadno dopočítat. Zjevně nedokáže,“ dodal Šťastný.
Šťastný poukazuje na to, že Václav Klaus neměl ke kontroverzním výrokům daleko ani v minulosti, tam šlo podle něj jen o neškodnou diskuzi. „Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Je velmi nebezpečná. Nezodpovědnými a ničím nepodloženými postoji je v jednom z nejkritičtějších okamžiků pandemie negativně ovlivňována veřejnost a vyzývána k odporu bývalým prezidentem této země,“ uvedl Šťatsný. „Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ uzavírá prohlášení Šťastný.
Bývalý vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil v Poslanecké sněmovně mezi lety 2006 a 2013, byl také expertem strany na zdravotnictví i poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Z ODS v roce 2013 vystoupil, protože podle něj tehdejší ODS přestala hájit své ideové principy a stranu ovládli lidé, kteří mohli za její špatné výsledky. Následně se chtěl podílet na návratu Václava Klause do politiky, k čemuž nakonec nedošlo a Šťastného politická kariéra tak skončila. V současnosti je Šťastný v čele sítě pečovatelských center Alzheimer Home,
Nejnebezpečnější výzva, jakou kdy Václav Klaus učinil
Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně, třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.
V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.
Václav Klaus a jeho institut je přesvědčen, že nový koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. Tím popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, podle kterých dochází v souvislosti s covidem nejen k úmrtím a stavům ohrožení života u jinak zdravých osob, ale s vyšší pravděpodobností i pacientů s široce rozšířenými chronickými onemocněními (cukrovka, vysoký krevní tlak atd.), kteří by se dožili často i desítek let dalšího spokojeného života. Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky.
Podle výzvy IVK nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. Takové konstatování z úst bývalého prezidenta znamená popření mezilidské solidarity, solidarity starých s mladými, zdravých s nemocnými. Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí.
Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem. Že pokud tento počet přesáhne určitou hranici, český zdravotní systém (ale ani žádný jiný zdravotní systém na světě) se nedokáže postarat nejen o hospitalizované s tímto onemocněním, ale ani o pacienty s jinými nemocemi, než těmi spojenými s COVID-19. Lidé by pak zbytečně umírali, nebo by docházelo k nevratnému poškození jejich zdraví. Člověk by řekl, že institut plný renomovaných ekonomů se dokáže z veřejně známých dat takového závěru snadno dopočítat. Zjevně nedokáže.
Skutečnost, že Institut Václava Klause vůbec nechápe význam některých opatření snad jen dokresluje konstatování, že například, cituji: „odmítá uzavření škol a poškození mladé generace v situaci, kdy není jasně prokázané její ohrožení touto nemocí“. Nechce se mi věřit, že v institutu neví, že školy jsou zavřené ne proto, že nový koronavirus je pro děti nebezpečný, ale proto, že snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci, aktuálně na domácí výuce.
Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává.
Z úst exprezidenta Václava Klause, jeho institutu a dalších spolupracovníků jsme v minulosti vyslechly řadu postojů a výzev, které vyvolávaly – s vědomím existence vědy založené na důkazech – kontroverzi. Zmínil bych například zpochybňování zdravotní škodlivosti kouření, zpochybňování existence globálního oteplování, či označování homosexuálních spoluobčanů za devianty. V těchto a různých dalších případech však šlo vlastně o neškodnou diskusi a postoje, které nemohly společnosti významněji ublížit. Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Je velmi nebezpečná. Nezodpovědnými a ničím nepodloženými postoji je v jednom z nejkritičtějších okamžiků pandemie negativně ovlivňována veřejnost a vyzývána k odporu bývalým prezidentem této země. Není divu, že lidé pak mají tendenci rezignovat mnohdy i na elementární pravidla, která mohou společnost, zejména pak seniory a chronicky nemocné, v současné epidemiologicky složité situaci významně ochránit a zabránit kolapsu zdravotního systému. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil.
