EET a kontrolní hlášení zvýšily administrativní zátěž poplatníků, říká NKÚ
Kontroloři o daních
Nové
1
Ministerstvo financí dlouhodobě hovoří o vlivu EET na vyšší výběr daní, podle Nejvyššího kontrolního úřadu ale zatím nebyl konkrétní přínos EET ani kontrolního hlášení přesně vyčíslen. Podle kontrolorů navíc zavedení EET a kontrolního hlášení mělo menší vliv na zvýšení příjmů z daní, zatímco silný ekonomický růst pozitivní vliv na výběr daní má. EET a kontrolní hlášení také podle NKÚ zvýšily administrativní zátěž poplatníků.
Ze zprávy NKÚ k tématu daní v České republice za roky 2014 až 2017, publikované ve čtvrtek ráno, dále vyplývá, že výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstají administrativní povinnosti a administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu. Problémem je podle kontrolorů i silná závislost příjmů státu na ekonomickém růstu a velké daňové zatížení práce. Daňová struktura v ČR je navíc stále složitá, uvedl NKÚ.
Inkaso daní včetně cla a pojistného vzrostlo mezi lety 2014 až 2017 o 22 procent. V roce 2017 to bylo 1,428 bilionu korun. Příčinou vyššího inkasa daní je podle NKÚ zejména silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související i vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc se tak zvýšilo inkaso u daní ze spotřeby a u daní z příjmů.
„Do budoucna je ale závislost příjmů státního rozpočtu na ekonomickém růstu a na plné zaměstnanosti problémem pro jeho udržitelnost,“ uvedli kontroloři. Připomněli, že vysokou úroveň zdanění práce, která je v ČR 43,4 procenta a převyšuje průměr EU, kritizují i orgány Evropské unie. Ty doporučily přesunout daňovou zátěž například na daně z nemovitostí nebo ekologické daně, které budou méně omezovat růst.
O EET zrovna rozhoduje Senát
Menší vliv na zvýšení příjmů z daní měly podle kontrolního úřadu zavedení kontrolního hlášení či EET, konkrétní přínos však zatím nebyl přesně vyčíslen. Jedním z argumentů zavádění EET přitom byl právě přínos peněz do státní pokladny.
„Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká,“ uvedli kontroloři. Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v ČR v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin.
Novelu o EET, která rozšiřuje povinnost elektronické evidence na řemeslníky, lékaře či kadeřnice, ve čtvrtek projedná Senát. Očekává se, že ji odmítne, zároveň ale budou senátoři Tomáš Goláň (SEN 21), Lukáš Wagenknecht (za Piráty) a Lumír Aschenbrenner (ODS) navrhovat zrušit celé EET.
Vysoká administrativní náročnost je problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní, podotkl NKÚ. Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly oproti roku 2014 o 5,7 miliardy. V roce 2017 tvořily výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun a největší podíl, 11,8 miliardy korun, představovaly daně spravované finanční správou.
Nejzastaralejší informační systém, kritizuje NKÚ
Berňáku NKÚ dále vytýká, že pro administraci daňových povinností používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů, za jehož provoz a rozšíření v letech 2011 až 2017 zaplatila 428 milionů korun. Snižování administrativní náročnosti u daní nepomohla podle kontrolorů ani dílčí opatření k jejich větší elektronizaci. I když se od roku 2015 využití služeb elektronické veřejné správy v ČR zvýšilo, stále je jedno z nejnižších v rámci EU. Zásadní systémové opatření v podobě nového informačního systému pro správu daní v rámci projektu Jednoho inkasního místa se neuskutečnilo.
Prosadit se nepodařilo ani změny, které by daňový systém zjednodušily a snížily administrativní zátěž. „Například jen zákon o daních z příjmů byl 160krát novelizován. Časté změny přispívají k tomu, že systém je nepřehledný a nepředvídatelný a právě nepřehlednost systému je jednou z příčin daňových úniků,“ dodali kontroloři.
