Nejvyšší „StBák“ Lorenc oslavil osmdesátku. Nechal skartovat archivy, do vězení nenastoupil

Poslední šéf komunistické Státní bezpečnosti (StB) před rokem 1989 Alojz Lorenc se narodil 21. června 1939. Před soud byl postaven v roce 1992 za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody. Odsouzen byl ke čtyřem rokům vězení, ale jako slovenský občan odmítl po rozpadu federace nastoupit trest v ČR. V květnu 1995 zahájily slovenské orgány nové vyšetřování, které provázela řada peripetií.

Kauza dospěla k pravomocnému rozsudku koncem dubna 2002, kdy Vyšší vojenský soud v Trenčíně potvrdil Lorencovi za zneužití pravomoci veřejného činitele podmíněný trest v délce 15 měsíců. Generálporučík Lorenc byl rovněž stíhán za skartaci materiálů StB v prosinci 1989, k níž dal příkaz. Za tento čin nebyl v ČR ani na Slovensku odsouzen.

Rodák z Trenčína, který do KSČ vstoupil v roce 1962, absolvoval Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně a v roce 1970 nastoupil na ministerstvo vnitra ČSSR. V období 1985-1989 působil jako první náměstek federálního ministra vnitra pověřený řízením StB.

V průběhu sametové revoluce vydal generál Lorenc rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace, což později zdůvodnil tím, že nechtěl více pobouřit občany. Nařídil i skartaci mnoha dokumentů z archivu StB. Po revoluci byla StB zrušena a generál Lorenc z řad bezpečnostních složek propuštěn.

Bývalý člen parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu Václav Bartuška o něm řekl: „Za největšího protivníka – který byl často nad moje síly – jsem považoval generála Lorence. [..] Mluvil jsem s ním na jaře 1990 desítky hodin. Inteligentní, velmi dobře informovaný, nebezpečný.“ Lorenc později napsal několik knih, loni například na Slovensku vyšel knižní rozhovor Karola Lovaše s Lorencem: „Je štátny prevrat, na víkend domov neprídem“.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.