Biden oficiálně po desetiletích uznal genocidu Arménů vojáky Osmanské říše

Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety. Informovala o tom agentura AP. Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko.

Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem se svým záměrem vydat prohlášení o genocidě ho obeznámil. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami. Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá a nepotřebuje od nikoho poučování o svých dějinách.

Počet obětí masakrů se odhaduje až na 1,5 milionu. Turecko jako nástupce Osmanské říše debaty o genocidě odmítá a tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy. Biden svým sobotním prohlášením dodržel slib, který učinil v prezidentské kampani přesně před rokem na den připomínky genocidy Arménů v Osmanské říši. Část světa uznává, že události z let 1915 až 1923 byly součástí úsilí o vyhlazení Arménů. Kromě politiků v Arménii si v sobotu vyvražďování Arménů připomněl například i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle agentury Reuters řekl, že cílem prezidentova uznání masakrů Arménů za genocidu je uctít oběti a ne dávat někomu vinu. Washington podle tohoto nejmenovaného zdroje považuje Ankaru i nadále za důležitého spojence v NATO.

Genocidu Arménů osmanským Turkům připisuje kromě mnohých historiků více než dvacítka zemí. Vláda Spojených států nikdy takovéto oficiální stanovisko nevydala, Kongres nicméně v roce 2019 schválil výzvu, aby se uznání genocidy stalo formální součástí americké zahraniční politiky. Symbolické prohlášení Biden učinil v den, kdy podle historiků uplynulo 106 let od začátku přibližně ročního teroru páchaného na Arménech na území dnešního Turecka.

Za genocidu tehdejší události označil v loňském usnesení český Senát, ve stejném duchu se dříve vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.