MeToo podle Schwarzenberga, konec krále Izraele a květiny zahradníka Fouse

Tvář exministra zahraničí Karla Schwarzenberga na obálce Týdeníku Echo značí, že nové číslo přináší velký rozhovor Daniela Kaisera s tímto pozoruhodným mužem. Nastal politický konec izraelského premiéra Benjamina Netanjahua? Situaci analyzuje Ondřej Šmigol. Kdo je zahradník Ondřej Fous a co všechno ví o květinách a historických zahradách, třeba o zahradě Karla Čapka? Nejen o zeleni veřejné a neveřejné si s ním povídá Jiří Peňás.

Do Salonu Týdeníku Echo pozvala Lenka Zlámalové tři hosty, kteří mají co říci ke stavebnímu zákonu. O nebezpečném viru uniklém z laboratoře píše Marian Kechlibar, ale Wu-chanu se jeho text vůbec netýká. Jiří Peňás se vypravil do Hluboké nad Vltavou na velkou výstavu ruské avantgardy, která před sto lety držela krok se světem. Velká separátní příloha nazvaná Na skok do Polska přináší řadu užitečných tipů pro prázdninovou i víkendovou turistiku.

„Když odhlédnu od personálie Dominik Feri, máte dojem, že takové aféry jsou znamením toho, jak se mění doba?“ ptá se Daniel Kaiser. A Karel Schwarzenberg odpovídá: „Že je tu MeToo a je do jisté míry móda na něm jet, je jasné.“ Rozhovor pokračuje: „Přehodnocují se měřítka pro vztahy mezi mužem a ženou natolik, že ze starších politiků a různých mrtvých velikánů by při bližším zkoumání moc nezůstalo?“ „No, skoro z nikoho. Já jsem šťastný, že tato móda vypukla, teprve když už mi bylo přes osmdesát. Jinak bych do politiky ani nešel.“ „Když se ohlédnete za svým životem, najdete vzpomínku na situaci, která by se dala popsat jako bílý, mocný a bohatý muž využil vůči ženě svého privilegia?“ „Je pravda, že jsem býval bílý bohatý muž. Nicméně pokud jde o mezirasové vztahy, bohužel jsem ve svém mládí žádné tmavé holky neznal. Takže jsem svého postavení nemohl využívat či zneužívat.“

„Do velké míry si Netanjahu za problémy může sám,“ říká Ondřej Šmigol. „Součástí vznikající vlády jsou totiž tři jeho bývalí blízcí spojenci. Prvním je Avigdor Lieberman, lídr Jisra’el bejtenu. V devadesátých letech, když byl Netanjahu poprvé předsedou vlády, Lieberman byl šéfem premiérské kanceláře. V roce 1999 si sice založil vlastní stranu, původně zaměřenou na imigranty z SSSR, ale Netanjahuovým spojencem zůstal. V následujících Netanjahuových vládách sloužil jako ministr zahraničí a obrany. V roce 2013 pod názvem Likud bejtenu dokonce obě strany kandidovaly na společné kandidátce. Jenže v roce 2018 se dva lídři rozešli ve zlém. Lieberman rezignoval na post ministra obrany kvůli tomu, že Netanjahu mu údajně bránil v plnění reforem, včetně ostřejšího postupu proti Hamásu. Od té doby se z něj stal zapřisáhlý Netanjahuův nepřítel.“

„Jaký byl Karel Čapek zahradník?“ ptá se Jiří Peňás Ondřeje Fouse, jenž se podílel na rekonstrukci Čapkovy zahrady v Praze 10. A dovídá se, že to byl „objevitel a experimentátor“. Prý to dobře vystihuje „jeho vztah se zahradním architektem Aloisem Josefem Kulišanem, kterého si najal, ale nikdy mu vlastně nedal práci. Všechno si chtěl dělat sám. Před pár lety jsme na to téma udělali seminář a přišli jsme na to, že Karel měl tři období své zahrady. To první bylo, když byl živ jeho tatínek, tedy pan doktor Antonín Čapek. Ještě než tatínek v roce 1929 umřel, postupně se Karel dává do díla, odveze jíl, zbaví se rybízu a takových věcí a začne budovat zahradu podle svého gusta. To se dá skvěle dokumentovat z jeho knihovny, kde zůstaly nejrůznější zahradnické katalogy, které jsou úplně zaškrtané a proškrtané, jak je Karel studoval. Nejproškrtanější byl katalog Karla Foerstera (1874–1970), to byl německý zahradní filozof, autor mnoha knih a zahradních kompozic (zahrada Müllerovy vily), zakladatel slavné zahrady v Bornimu u Postupimi, kterou se Karel Čapek nechal inspirovat. Zajímavé je, že on sice důkladně prostudoval ten Foersterův katalog, ale u něj si nic neobjednal, vyplněná objednávka dodnes zůstala nevytržena. Co mohl, si časem sehnal od českých dodavatelů, samozřejmě lacině, on byl Karel, co si budeme povídat, dost velký škudlil. Nicméně s Foersterem se museli později poznat, protože když Čapek vydal Zahradníkův rok, tak vyšel brzy v němčině, Foerster ho četl a poslal Čapkovi dopis, kde mu píše, že za tu knížku má u něj zdarma kolekci ostrožek. Jestli si je vybral, není známo.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.