Němečtí řidiči zažili cenový šok, benzin přes noc zdražil v přepočtu o 10 korun

Cenový šok a nepříjemné překvapení dnes ráno čekalo na německých čerpacích stanicích na řidiče, kteří přijeli natankovat. Od září totiž po třech měsících přestala platit nižší daň na pohonné hmoty, cena benzinu se tak přes noc skokově zvýšila i o více než 40 centů (deset korun) za litr. Nakoupit benzin odpovídající naturalu 95 pod dvě eura (49 korun) za litr je tak už prakticky nemožné.

„Ceny vzrostly opravdu velmi rychle, docela mě to zaskočilo,“ řekl řidič, který ve čtvrtek dopoledne tankoval u čerpací stanice nedaleko prezidentského zámku Bellevue. Že výhoda nižšího zdanění pohonných hmot od září skončí, to věděl, ale nečekal, že se ceny rychle vrátí na úroveň z května. „Počítal jsem s pomalejším růstem,“ uvedl.

Nehledě na vyšší ceny, zájem o paliva se na první pohled nijak nezměnil. „Tankovat zkrátka musím,“ řekl další z řidičů. Někteří motoristé se snažili ještě krátce před skončením tankovací slevy, jak se opatření v Německu říkalo, natankovat plné nádrže. Kdo ale nechal tankování na středu, tedy na poslední den platnosti slevy, tak si mohl všimnout pomalého zdražování.

Ještě na začátku týdne stál benzin odpovídající naturalu 95 v Berlině méně než 1,70 eura (41,60 korun) za litr, ve středu už byla běžná cena kolem 1,75 eura (42,80 korun), což je v přepočtu více než korunový rozdíl. Ode dneška v Berlíně stojí benzin nejčastěji kolem 2,15 eura (52,60 korun) za litr.

U dieselu nebylo zdražení tak razantní, v průměru činí asi 20 centů (4,90 korun). Nyní řidiči v Berlíně platí za litr asi 2,20 eura (53,80 Kč), v týdnu to ještě byla méně než dvě eura (49 korun).

Za rozdílem ve zdražení benzinu a dieselu je odlišná daňová úleva. Vláda snížila daň u benzinu o 29,55 centu (7,20 korun) a u nafty o 14,04 centu (3,40 korun). Se snížením daně z pohonných hmot se automaticky snížila i daň z přidané hodnoty (DPH), což znamenalo dalších zhruba pět centů na litr.

Skončila levná jízdenka na regionální a městskou dopravu

Díky snížení daně z pohonných hmot v červnu poprvé po několika týdnech klesla cena benzinu pod dvě eura, už několik dní poté se ale opět nad tuto hranici k nelibosti vlády a motoristů vrátila. Německý autoklub ADAC tehdy uvedl, že důvod pro vyšší ceny není a že petrochemický průmysl využil tankovací slevu ke zvyšování zisků. ADAC rovněž vyzval kartelový úřad a politiky k zásahu.

Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na opětovné zdražení prohlásil, že tankovací sleva se stala pozvánkou pro porcování kořisti na náklady státu, což vláda podle něj trpět nebude. Ohlásil také změnu protikartelového zákona, aby petrochemický průmysl nemohl dočasné snížení daně zneužívat na úkor motoristů. Ceny se pak opět snížily.

Společně s nižším zdaněním pohonných hmot ve čtvrtek přestala platit další úleva, kterou byla celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za devět eur (220 korun). Z lístku, který využily desítky milionů lidí, se stal hit. I sám kancléř Olaf Scholz jízdenku označil za jeden z nejúspěšnějších projektů své vlády. Prodloužení platnosti devítieurové jízdenky ale vláda odmítla, teď se jedná o náhradním řešení. Jak bude takový lístek vypadat a kolik bude stát, jasné dosud není.

Tankovací slevu a levnou jízdenku vláda dočasně zavedla jako úlevu pro obyvatele od vysokých cen energií a paliv, což se podle ekonomů příznivě odrazilo ve zpomalení inflace. Odborníci nevylučují, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen se může v Německu vyšplhat na deset procent. Míra inflace v srpnu podle předběžné zprávy statistického úřadu činila 7,9 procenta, což je nejvyšší hodnota od začátku 70. let. Scholz ve středu oznámil, že vláda velmi brzy představí nový soubor protiinflačních a úlevových opatření. Ministr financí Christian Lindner poznamenal, že balíček bude mít objem v řádu jednotek miliard eur (desítky miliard Kč).