Školní dilema. Má o přijetí žáka rozhodnout ředitel, nebo ministerská bodová hranice?
přijímačky na střední školy
NOVÉ
1
Kdo má mít při přijímání nových žáků rozhodující slovo? Ředitel školy, nebo anonymní ministerská bodová hranice, která odděluje úspěšné od neúspěšných?
Pedagogická komora kritizuje návrh ministerstva školství na stanovení minimální bodové hranice u přijímacích zkoušek na střední školy, mluví o omezování pravomoci ředitelů, část zájemců o určitý obor se navíc na školu nemusí dostat například kvůli obávané matematice. Své zastánce však má i ministerský návrh. Například ředitelka pražského gymnázia Jana Hrkalová nevidí bez stanovení minimální bodové hranice smysl celostátních přijímacích zkoušek. Návrh ministerstva projedná v listopadu tripartita.
Proti plánovaným krokům ministerstva se ozvala Pedagogická komora. „Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu,“ uvedl prezident spolku Radek Sárközi.
Podle Pedagogické komory hrozí, že se na školu nedostanou motivovaní zájemci o obor kvůli přijímačkám z matematiky, přestože z ní potom nemusí maturovat. „Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím,“ dodal Sárközi. Pedagogická komora je nejpočetnějším školským spolkem v ČR, zastupuje dva tisíce členů.
„Bez hranice nemají celostátní přijímačky smysl“
Podle ředitelky Gymnázia Oty Pavla Jany Hrkalové by minimální bodová hranice být měla. „Minimální bodová hranice u povinných přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky do maturitních oborů by měla být odborníky stanovena vzhledem k již pevně dané minimální úrovni státních maturitních zkoušek. Bez stanovení minimální úrovně postrádá projekt celostátních přijímacích zkoušek hlavní smysl,“ uvedla pro Echo24 Hrkalová.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že návrh na stanovení minimální hranice u přijímaček na střední školy projedná 19. listopadu tripartita. „Otevřeli jsme téma nepodkročitelného bodového minima, které by bylo na vstupu u přijímacích zkoušek. Vydefinujeme přesně, které kroky je potřeba udělat (pro zavedení),“ řekl Plaga.
I když se v Česku dělají od loňska na všechny maturitní obory jednotné přijímací zkoušky, o přijetí žáků rozhodují ředitelé jednotlivých škol. Asociace krajů s tím nesouhlasí. Podle ní je tak možné vzít i uchazeče, kteří nemají pro studium předpoklady. Úroveň vzdělávání se pak podle krajů snižuje a zhoršují se výsledky u maturit. To ve své zprávě uvedla už dřív i Česká školní inspekce.
Mnoho ředitelů škol tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají smysl. Bodová hranice by podle hejtmanů odstranila i rozdíly v přijímání na krajské či soukromé školy. Ministr řekl, že jeho úřad na zavedení takzvaného cut-off score – tedy bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky – začne pracovat. Sestaví plán kroků, které je potřeba připravit a podniknout.
