Čína začíná skrývat informace o propojování armády se soukromým sektorem. Toho se bojí USA

Čína v letošní výroční zprávě o stavu státu vynechala body týkající se propojení čínského armádního a civilního sektoru. Ve výročních zprávách se přitom objevovaly pravidelně již od roku 2014. Analytikové si tento fakt však nevykládají jako upouštění od kontroverzního projektu modernizace armády, proti které se vyhrazuje například vláda Spojených států. Mnozí se spíše obávají, že Komunistická strana Číny po negativních reakcích ze zámoří reaguje zamlčováním nových informací a méně veřejnému přístupu k pokračování projektu. Informuje o tom South China Morning Post.

Projekt propojení armádního a civilního sektoru je přesně tím, co název napovídá: jeho cílem je využít soukromý sektor, jeho zdrojů a přístupů k technologiím k modernizaci armády a jí používané techniky. Plán počítá s větším zapojením soukromých společností do vývoje klíčových obranných projektů, například využívajících umělé inteligence, námořní technologie nebo automatizované systémy.

Projekt je kritizován Spojenými státy. Ty se obávají, že americké technologie, ať už předané čínským soukromým firmám obchodem či výměnou, můžou být firmám odebírány a využívány pro potřeby čínské armády.

Profesor Tai Ming Cheung z Kalifornské univerzity v San Diegu, zabývající se světovou politikou, prohlašuje, že propojení armády se soukromým sektorem zůstává jedním z hlavních cílů čínské vlády. „Vojensko-civilní spojení je ústředním prvkem velkolepé vize čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o dlouhodobém čínském geostrategickém a geoekonomickém rozvoji, a zejména jeho cíle udělat z Číny do roku 2035 vedoucí světovou velmoc,“ uvedl Cheung.

Australský vojenský analytik Alex Joske podotkl, že potlačování zmínek o čínském projektu probíhá už více než rok. „Za uplynulý rok zmizely některé webové stránky, které zmiňovaly plán fúze, a i když stále existuje spousta informací, stává se čím dál obtížnější je najít,“ řekl.

Bonnie Glaserová, poradkyně Centre for Strategic and International Studies ve Washingtonu, D.C. uvedla, že zmizení projektu z očí veřejnosti připomíná omezování informování o dalších projektech, které vyvolávají v západních zemích znepokojení. „Samotný plán téměř jistě pokračuje. Možná se Peking rozhodl, že veřejná diskuse o projektu by měla být kvůli rostoucímu znepokojení jiných zemí potlačena. Něco podobného jsme pozorovali například u programu Made in China 2025 a programu Thousand Talents,“ uvedla.

Reakce USA

Washington navzdory současnému mlčení čínské strany o projektu zavádí opatření s cílem jeho vývoj potlačit. Americký prezident Donald Trump minulý týden pozastavil víza asi 3.000 čínských studentů a výzkumníků, u kterých americká vláda předpokládá napojení na osoby či organizace zapojené do projektu.

Od konce dubna také americké ministerstvo obchodu zavedlo nutnost vyřídit si zvláštní exportní licence pro americké firmy, které hodlají obchodovat potencionálně citlivé pokročilé technologie a produkty čínským subjektům, které podporují či jsou jinak napojeny na čínskou armádu. Mezi další opatření patří rozšíření seznamu těchto citlivých technologií, nyní se mezi ně řadí téměř všechny typy polovodičových součástek či části letounů.