Bidenův krizový balíček dostal definitivní zelenou. Na podporu ekonomiky půjde 42 bilionů korun
ZMÍRNĚNÍ KORONAVIROVÉ KRIZE
Americký prezident Joe Biden si dnes připsal první legislativní úspěch svého mandátu, když jím prosazovaný balíček na zmírnění koronavirové krize dokončil cestu legislativním procesem. Sadu opatření v celkovém objemu 1,9 bilionu dolarů (skoro 42 bilionů korun) po úpravách v Senátu opět schválila Sněmovna reprezentantů, informovala agentura AP.
Balíček prodlužuje program federálních dávek v nezaměstnanosti, vyčleňuje prostředky na podporu škol, testování na koronavirus nebo na distribuci vakcín a zajišťuje také přímé platby Američanům ve výši až 1400 dolarů (bezmála 31 000 Kč). Obsahuje také několik obecnějších opatření na potlačení chudoby ve Spojených státech, což bylo předmětem kritiky Republikánské strany.
Pro Bidenův „záchranný plán“ v Kongresu nehlasoval jediný republikán. Senátem po úpravách prošel poměrem 50 hlasů ku 49, ve sněmovně jej dnes podpořilo 220 demokratů, zatímco proti bylo všech 210 republikánů a jediný demokrat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že iniciativa má podporu velké většiny veřejnosti včetně značné části republikánských voličů.
Bílý dům ji po definitivním schválení v Kongresu na twitteru označil za historický soubor opatření, který „otočí list“ v boji proti pandemii nemoci covid-19 a nastartuje ekonomiku. „Těším se na to, jak Plán americké záchrany v pátek podepíšu v Bílém domě,“ dodal v prohlášení prezident Biden.
Nový zákon přináší už několikátý balík federální pomoci v době koronavirové krize, ale také zásadní rozšíření amerického systému sociálního zabezpečení. Obsahuje například roční program plošných dávek pro domácnosti s dětmi, který by podle zveřejněných odhadů mohl v kombinaci s dalšími opatřeními do konce roku v USA snížit míru chudoby o třetinu a zahájit cestu k omezení chudoby mezi dětmi na polovinu.
„Pro Bidena a demokraty zákon v podstatě představuje plátno, na které namalovali své základní myšlenky: že vládní programy mohou být pro miliony lidí přínosem, nikoli jen zátěží, a že uvolnění obřích částek pro tyto snahy může být lékem, nikoli jen prokletím,“ napsala AP. Demokratům podle ní dodalo odvahu i to, že většinu voličů příliš netrápí státní dluh, který se blíží k astronomickým 22 bilionům dolarů.
Podle republikánů si ale země nově schválené výdaje nemůže dovolit. „Tohle není záchranný návrh, není to krizový návrh. Je to dlouhý seznam levicových priorit, které předcházely pandemii,“ řekl lídr republikánů ve sněmovně Kevin McCarthy.
Prezident Biden, který prosazením téměř dvoubilionového plánu plní jeden ze svých hlavních slibů, plánuje balíček dál propagovat i po pátečním podpisu příslušného zákona. Jeho mluvčí Jen Psakiová dnes avizovala, že hlava státu se následně vydá na turné napříč USA, aby schválená opatření vysvětloval voličům. Cílem Bidena a jeho stranických kolegů je podlelistu The New York Times zdůraznit vlastní zásluhy na uvolnění ekonomické pomoci a politicky potrestat republikány za to, že ji nepodpořili.
Vlivem obřích opatření hrozí citelná inflace, varuje ekonom Kovanda
Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy hrozí vlivem obřího balíku rozpočtových opatření citelná inflace, kvůli které by se měla mít na pozoru i česká vláda. Kovanda v této souvislosti připomíná slova profesora ekonomie Larry Summerse, který v února před Bidenovým balíkem varoval a prohlásil, že opatření může zapříčinit „inflační tlaky neviděné po generaci, které poznamenají hodnotu dolaru a finanční stabilitu“.
„Covidová fiskální pomoc americké ekonomice tak po dnešku o čtvrtinu předčí souhrn fiskálních pomocí z uplynulého půlstoletí, včetně té z doby globální finanční krize před třinácti lety. Historicky obří pomoc vedoucí ekonomice světa je vlajkovou lodí opatření Bidenovy administrativy, současně však velmi přispívá k růstu inflačních očekávání v USA. Ta jsou nejvyšší od roku 2008. A má to zásadní význam i pro českou ekonomiku,“ napsal Kovanda v komentáři pro deník Echo24.
„Navýšená inflační očekávání, pokud se naplní, znamenají vyšší inflaci v budoucnosti. A tak peníze budou ztrácet kupní sílu. Investoři do dluhopisů s takovou vidinou žádají vyšší výnos, který by poztrácenou kupní sílu peněz – tedy i hotovostních toků plynoucích držitelům dluhopisů – kompenzoval,“ upozorňuje Kovanda.