ODS hlasovala s ANO. Jak si lidé polepší po zrušení superhrubé mzdy

DAŇOVÉ ZMĚNY

ODS hlasovala s ANO. Jak si lidé polepší po zrušení superhrubé mzdy
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Ekonomika

Ladislav Šustr

Razantní krok ke snížení daní rozhádal politiky i některé občany. Jedni vidí za zrušením superhrubé mzdy rozvrat veřejných financí a druzí si naopak libují, že zaměstnanci konečně dostanou více peněz. Velké vášně také vyvolává, že s tímto krokem souhlasilo vládní hnutí ANO s podporou SPD, KSČM a také Občanské demokratické strany. Ta to ale měla již několik let v plánu a navíc zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15procentní daní z příjmu již několikrát navrhovala. Snížené příjmy do státního rozpočtu ale bude zřejmě vláda kompenzovat buď osekáváním míst u státních zaměstnanců, nebo navýšením jiných daní.

Radikální krok se tak dotkne okolo 4 milionů zaměstnanců. Od příštího roku se tak místo výpočtu superhrubé mzdy zavádí dvě sazby z příjmu, a to 15 a 23 procent od hrubého příjmu nad 140 000 korun. Ministerstvo financí uvádí modelové příklady, kdy učitelka s průměrným platem 42 266 korun by měla měsíčně získat navíc 2143 korun. Školní kuchař s platem 24 520 korun by si polepšil o 1243 korun navíc měsíčně. Lékař s průměrným platem 87 729 korun by měl navíc měsíčně získat 4448 korun. Zaměstnanec s průměrnou mzdou, která byla ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, by měl měsíčně navíc získat 1736 korun.

Čisté platy po zrušení superhrubé mzdyHrubá mzda/čistá mzda
20 000 +1787
25 000 +2041
30 000 +2294
35 000 +2548
40 000 +2801
60 000 +3815
80 000 +4829
100 000 +5843
120 000 +6857
140 000 +7864
160 000 +8678

Navýšení bude ale v řadě případů ještě vyšší. Důvodem je sleva na dítě, která se k hrubé mzdě připočítává. Na první dítě jde o částku 1267 korun, na druhé 1617 a na třetí a další děti 2017 korun.

Odboráři a zejména levicové strany se výpadku děsí kvůli tomu, že se znatelně sníží příjmy do státního rozpočtu. Navýšit by se tak mohl plánovaný schodek, který by mohl dosáhnout až 400 miliardového schodku. Kromě nižších příjmů do rozpočtu se navíc změna daní promítne i do rozpočtů obcí. Podle Sdružení místních samospráv by se mohlo jednat o částku 31 miliard pro obce a 12 miliard pro kraje. Z těchto peněz jsou navíc placeny opravy či investice. „V této době krize jde o zcela neodpovědné rozhodnutí. Přímo to ohrožuje stabilitu veřejných financí a pro samosprávy tato daňová změna znamená výrazné rozpočtové propady, zřejmě až výpadek 15 procent příjmů, a to trvale,“ řekl europoslanec a předseda sdružení Stanislav Polčák.

Podle odborníků je však pokles příjmů citelný, na druhou stranu přináší možné ekonomické oživení. A to pro všechny občany. „Odpůrci snížení daní namítají, že veřejné rozpočty kvůli navrženým změnám přijdou o zhruba 130 miliard korun, což kromě státu bude mít nepříjemný vliv na kraje a obce. Tento výpadek však můžeme dočasně kompenzovat na dluh, což je plně v souladu s ekonomickou teorií. Ta hovoří o nutnosti proticyklické hospodářské politiky v krizových dobách. Než krizi překonáme, můžeme pátrat po zbytných výdajích státního rozpočtu. Jakmile se ekonomický růst obnoví, můžeme zbytné výdaje škrtnout a ozdravit veřejné rozpočty,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ten tak naráží na to, že by stát měl osekávat místa ve státní správě. Přitom na příští rok se počítá s dalším nabíráním státních zaměstnanců. Od roku 2014 narostl počet lidé ve státní správě o 40 tisíc a rozpočet je tak zatížen 80 miliardami korun. Přitom snížení daní by v úspornější variantě bez navýšení slev na poplatníka stála veřejné finance 79,2 miliardy korun, z toho 52,1 miliardy by ukrojil státní rozpočet.

Podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy je snížení daní jednoznačně příznivou zprávou. „Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy,“ uvedl Kovanda.