Sucho trápilo zemědělce od jara do podzimu. Teplotní rekordy padaly po celý rok
Boj se suchem
NOVÉ
1
Počasí v České republice letos lámalo teplotní rekordy od jara, sucho pokračovalo i v letních a podzimních měsících. Problémy dělalo zemědělcům či pěstitelům. I v prosinci se s jeho následky například z hlediska nedostatku pitné vody potýkají některé obce. Kvůli extrémnímu počasí vznikla například platforma odborníků pro boj se suchem na úrovni politiků a odborníků nebo senátní komise. Pomoci s bojem proti suchu má také novela vodního zákona.
Suché a teplé jaro se například negativně podepsalo na úrodě jahod a raných druhů třešní. Duben a květen byly nejteplejší za posledních 58 let, červen pátý nejteplejší. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík v červnu řekl, že sklizeň jahod podle něj začala minimálně o dva týdny dříve než obvykle a trvala krátce. Jahody tak měly zhruba poloviční výnos proti normálnímu stavu.
Červenec byl sedmý nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové sledovat průměrné měsíční teploty. První prázdninový měsíc průměrná teplota dosáhla 19,7 stupně Celsia Starostové z několika měst jižní Moravy řekli, že sucho ohrožuje také městské stromy i nové přírůstky v alejích. V rybnících hynuly ryby, v některých městech a obcích platil zákaz odběru vody.
Na konci srpna zveřejnil vědecký tým InterSucho informaci, že suchem bylo postiženo 94 procent území Česka. Na úřadu vlády se poprvé sešla Národní platforma odborníků pro boj se suchem, jednání se zúčastnili ministři zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), ale také například ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder či hydrolog Bohumír Janský. Později zřídil komisi pro vodu a sucho také Senát.
V září ČHMÚ informoval, že srpen byl třetí nejteplejší od roku 1961 s průměrnou teplotou 20,6 stupně Celsia a že srážky od ledna do července byly druhé nejmenší za 58 let měření. Činily v průměru 293 milimetrů srážek, pouze v roce 2015 to bylo o sedm milimetrů méně.
Suchý byl i podzim
Ani na podzim se situace nezměnila. Například listopad byl podle ČHMÚ druhým nejsušším v historii meteorologického měření, když v Česku spadlo v průměru 18 milimetrů srážek. Horší byl pouze listopad roku 2011, kdy průměrný úhrn činil jeden milimetr. V některých oblastech i v prosinci pokračují problémy s nedostatkem pitné vody.
Miroslav Trnka, jeden z tvůrců projektu Intersucho, v polovině prosince uvedl, že se po čtyřech letech srážkového deficitu hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické, tedy že nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle ČHMÚ ve velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde až 700 milimetrů.
Zemědělcům a lesníkům sucho nadělalo velké škody. Stromy bez vláhy nedokázaly odolávat většímu výskytu škůdců, jako jsou kůrovec a václavka. Některým zemědělcům například kromě problémů s úrodou chyběla píce pro dobytek, kvůli počasí také museli snižovat počty chovaných zvířat. Vláda zemědělcům a pěstitelům stromů v říjnu schválila dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Pěstitelé ovoce peníze nedostanou.
Ministerstvo zemědělství odhaduje letošní škody na deset až 11 miliard korun. Zemědělce ale sucho postihlo prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody odhadují na podobnou částku, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.
Ministerstva zemědělství a životního prostředí připravila novelu vodního zákona, jejímž základním parametrem je zřízení komisí pro sucho. K užitku by jim měl být nový on-line předpovědní systém HAMR, jehož první verzi ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci a který zatím nabízí údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném nedostatku vody v určité oblasti.
Problém se suchem vnímá většina Čechů. Téměř 80 procent jej považuje za závažný a navíc očekává zhoršení situace v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. Vyplývá to z průzkumu Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, materiál byl zveřejněn v září. Nejpravděpodobnější dopady sucha v dalších 20 letech jsou podle respondentů zvýšení ceny vody a potravin, úbytek vody v potocích, řekách, mokřadech či rybnících, zvýšené množství požárů nebo neúroda.
