Chytrou karanténu jste nepochopili, brání se resort. Alibismus, je spíš blbá, zlobí se opozice

Ani bezmála čtyři měsíce po ohlášení projektu chytré karantény neutichají dohady o tom, jak v České republice vlastně funguje. Na ministerstvo zdravotnictví se opakovaně snáší kritika opozice, která mu vyčítá neefektivnost i pomalost. Resort se teď ale brání – lidé prý nepochopili, jak systém funguje. Tím se jen zbavujete zodpovědnosti, všechno mělo být o několik měsíců dříve, oponuje opozice.

Ministerstvo tak reagovalo na kritiku, že organizaci projektu nezvládá. „Jedná se z našeho pohledu o nepochopení systému chytrá karanténa. Ta se naopak ukázala jako velmi přínosná v trasování kontaktů, kdy díky jednotnému informačnímu systému bylo možné zapojit do tzv. epidemiologického navolávání i pracovníky hygienických stanic z jiných krajů,“ uvedla mluvčí resortu zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Podle ministerstva tak mohli pracovníci z jiných stanic pomoci svým kolegům jinde. „Hygienikům v rozhovoru pomáhají i vzpomínkové mapy, díky kterým pomohou dotazovanému vzpomenout si, s kým byl v posledních dnech v kontaktu,“ dodala Štěpanyová.

Spíš blbá

Opoziční představitelé v tom nicméně vidí spíš alibismus. „Ministerstvo zdravotnictví si evidentně bere příklad z premiéra a stává se stejným velmistrem ve zbavování se zodpovědnosti za jakékoliv problémy. Obranou, že lidé jen systém nepochopili, se střelili do vlastni nohy – ministerstvo to tedy evidentně spatně vysvětlilo,“ opáčila ve vyjádření pro předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová Echo24. TOP 09 na problémy inteligentní karantény upozorňovala už v dubnu. „Pokud má jít o skutečně chytré řešení, tak se musí jejich fungování vychytat, jinak jde o klamavou reklamu a správný název by měl byt ‚blbá karanténa‘, nechala se slyšet Pekarová Adamová.

I podle poslance ODS Bohuslava Svobody je argument resortu jen výmluva. „Systém má být nastaven a komunikován tak, aby ho každý občan pochopil a osvojil si ho. Bohužel se stále dokola ukazuje, ze opatření ministerstva nefungují nebo se mění tak často, že lidé nevědí, čím se vlastně mají řídit. Pokud dochází k jakémukoliv zpoždění, jde to za ministerstvem,“ sdělil redakci.

Šéf lidovců Marian Jurečka má za to, že inteligentní karanténa se ani pořádně nenastartovala a doplácí na to horníci v dolech OKD. „Od horníků mám informace, že se o výsledku testu dozvídali, až dorazili do práce, kdy před tím společně cestovali a podobně. Já ale teď nechci, abychom pitvali, kdo za co může v případě OKD, ale hlavně ať dokážeme dotlačit vládu k tomu, že se poučí a opravdu připraví nutné změny, aby se nám nerozšířila druha vlna,“ sdělil Jurečka deníku Echo24. „OKD je obrovské varování, že nám to úplně dobře nefunguje, a chytrá karanténa je zatím jen název, který nefunguje,“ prohlásil.

K odpovědnosti žene stát i hnutí STAN. „Chytrá karanténa nefunguje chytře, od začátku jsou tady pochybnosti, zpoždění v jejím zavádění, v kontrole využívaných dat, v jejich archivaci a likvidaci. Ale především stát nenastavil podmínky tak, aby se informace rychle přenášely – což je ale opět zodpovědnost ministerstva zdravotnictví,“ myslí si předseda Starostů Vít Rakušan.

Pirátům se nelíbí především pomalý start. „Od března se o projektu mluví, v květnu bylo slavnostně ohlášeno, že systém funguje. Není to ale pravda – v materiálu zaslaném vládou nyní stojí, že bude Chytrá karanténa plně fungovat až na konci září. To je ovšem vzhledem k situaci na Karviné absurdně pozdě. Nakažení tam nejsou včas dohledáváni, neví svoje výsledky, nebo na ně čekají devět dnů. Není ani dostatečně využívaná chytrá aplikace eRouška – aby měla smysl, mělo by ji mít spuštěnou šest milionů lidí. Kdo ji má nainstalovanou alespoň mezi vládními poslanci?“ kritizoval předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle něj přitom už vše mohlo běžet, jak má. Na takzvaném hackatonu Hack the crisis nabídli vládě projekt, který měl chyby řešit, kabinet jej však odmítl. Ministr Adam Vojtěch (ANO) namísto toho ohlásil velkou reklamní kampaň pro eRoušku a také její novou verzi. Měla by fungovat od 1. září. Nově by měla umět komunikovat s podobnými aplikacemi například v Německu či Velké Británii a optimálně fungovat i na mobilních telefonech značky Apple.

Laboratoře se ohradily

Za pozdní zasílání zpráv o výsledcích testů mohou dle resortu laboratoře, které údaje do centrálního systému infekčních onemocnění údajně často posílají pozdě. Ministr Vojtěch podle mluvčí na laboratoře několikrát důsledně apeloval dopisem. „Současně na svém čtvrtečním jednání s vedením kraje v Ostravě zdůraznil potřebu navýšení počtu odběrových míst a aktivaci dalších laboratorních kapacit. Doba čekání na výsledek by tak v dalších dnech měla být řádově kratší,“ argumentovala.

Laboratoř SPADIA LAB, jež zpracovává vzorky pro několik moravskoslezských nemocnic, samoplátce i zájemce z řad podniků, kritiku důrazně odmítla. „Standardně provádíme asi 600 vyšetření na covid-19 denně. Při testování zaměstnanců OKD jsme provedli až 1000 vyšetření na covid-19 denně. Výsledky všech těchto vyšetření dodáváme do 24 hodin od okamžiku doručení vzorku do laboratoře, a to nejen formou zadávání do centrálního systému infekčních onemocnění, ale rovněž zasíláme seznam provedených vyšetření přímo na Krajskou hygienickou stanici,“ reagovala mluvčí laboratoře Simona Součková. Podobně se vyjádřila i laboratoř AGELLAB.