Platby za ruský plyn jsou podle expertů neudržitelné. Německo trvá na jeho dodávkách

Rusko už nyní kvůli napadení Ukrajiny čelí bezprecedentním sankcím Západu, které mají za cíl přiškrtit jeho ekonomiku a potrestat osoby blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi. Experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů a očekávají, že k němu dojde, napsala zpravodajská společnost BBC. Mimo jiné podle ní narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy. Přisadilo si také Německo, které má obavy o svou ekonomiku.

„Momentálně jsme na sedmi nebo osmi bodech z deseti na žebříčku eskalace,“ řekla o intenzitě sankcí Emily Kilcreaseová, která vede oddělení pro energetiku, ekonomiku a bezpečnost při washingtonském výzkumném ústavu Center for New American Security. „Rozhodně stále je prostor na přitvrzení,“ pokračovala.

Pokud by se přitvrzení mělo týkat dodávek energií z Ruska, proti se zřejmě postaví Německo. Ministr hospodářství Robert Habeck ve čtvrtek prohlásil, že Německo nyní pracuje na snižování závislosti na ruském plynu, postavil se však proti zákazu dodávek energie z Ruska.

Sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu a související růst cen energie podle Habecka zpomalí oživení německé ekonomiky. „Důsledky sankcí a války jsou patrné a situace zůstává napjatá,“ řekl Habeck po setkání s představiteli německého podnikatelského sektoru. „Doufali jsme, že na jaře zažijeme (hospodářský) vzestup, fázi oživení. Nyní tu však máme dopady války,“ dodal. Německé podniky nicméně podle něj sankce vůči Rusku podporují, napsala agentura Reuters.

Na západní země v tomto ohledu apeluje i Ukrajina. Šéf největší tamní energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenkoby vyzval Západ, aby přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj „měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě“. Vitrenko konstatoval, že by se mělo udělat vše pro to, aby režim prezidenta Vladimira Putina, který označil za ruský „stroj na zabíjení“, neměl žádné příjmy. Ruského prezidenta šéf Naftogazu obvinil, že příjmy z ropy využívá k zabíjení nevinných lidí.

Evropská unie a Spojené státy společně s dalšími zeměmi v posledních dnech uvalily sankce na mnohé Rusy včetně prezidenta Putina i na ruskou centrální banku, dále plánují vyloučení některých dalších bankovních domů z mezinárodního platebního systému SWIFT. Západ rovněž uzavírá svůj vzdušný prostor ruským letadlům a omezuje export různých výrobků, jako jsou mikročipy nebo letecké komponenty. Kromě toho kontakty s Ruskem přerušují mnohé západní společnosti včetně Apple, BP nebo leteckých firem.

Odborníci podle BBC očekávají, že další stupňování bude mít podobu například rozšiřování sankcí na nové firmy a sektory. Kroky v tomto směru nevylučují lídři EU, Washington už podle neoficiálních informací zpřísnění chystá. Zaznívají mimo jiné výzvy, aby Západ Rusko od systému SWIFT odpojil úplně, což by výrazně zkomplikovalo obchodování s ruskými subjekty.

Prozatím však výměna zboží může pokračovat, zejména pak nákupy ropy a plynu, které Rusko ve velkém vyváží. Politici na Západě a obzvláště v Evropě zatím podle BBC v energetice postupují opatrně, částečně pro obavy z nárůstu cen, který by vedl k ekonomickým problémům na domácí scéně. V Evropě pochází z Ruska asi 40 procent dováženého plynu a 30 procent v případě ropy. Při stupňujícím se násilí na Ukrajině ale v Evropě i USA sílí tlak na změnu, uvádí BBC.

„Můj dojem je takový, že začne být politicky neudržitelné říkat, že budeme dál platit Rusku za ropu, plyn a uhlí,“ míní profesor a odborník na ruskou ekonomiku Christopher Miller z Tuftsovy univerzity v Bostonu. Rozhodování každopádně pro západní lídry nebude snadné. Jeffrey Schott z washingtonského think-tanku Peterson Institute for International Economics poznamenal, že reakce Moskvy na případné odstřižení od příjmů z nerostných surovin by mohla být extrémní.

„Míra ekonomického tlaku je dnes vysoká. Ale když by přišla smrtící ekonomická rána, Putin může odpovědět kybernetickými nebo vojenskými kroky, které utrpení jen zhorší,“ řekl. Podle Kilcreaseové zase není jisté, že by přerušení dodávek do Evropy bylo pro Rusko zdrcující, neboť by teoreticky mohlo začít prodávat ropu a plyn do jiných částí světa za vyšší ceny.

Sankce mají už nyní značné dopady, které pociťuje nejen Rusko, píše BBC. Není přitom jasné, zda ekonomická destabilizace Ruska oslabí pozici prezidenta Putina nebo jej přiměje vyjednávat o politickém východisku z války. „Nakonec, Rusové i dříve snášeli ekonomickou izolaci, a možnost dosáhnout na mezinárodní lety nebo importované sýry nemusí být pro jeho voliče důležitá,“ komentuje nová analýza.

Profesor Miller si nemyslí, že by sankce donutily Putina k vyjednávání. Podle něj ale mohou omezit jeho moc, budou-li dlouhodobé. „Výrazně během dalších několika let zhorší ekonomické vyhlídky Ruska, a tím pádem bude pro ruskou vládu těžší udržet domácí politickou situaci pod kontrolou při současném vedení válek v zahraničí,“ řekl.